Kdo se začne zajímat o svět efektivního altruismu, brzy narazí na názvy či zkratky nejrůznějších organizací, ve kterých může být pro jejich množství obtížné se orientovat. Proto zde nabízíme přehled, který by v tom mohl udělat trochu pořádek. Jsou v něm zmíněny buď organizace, které se přímo a oficiálně k efektivnímu altruismu hlásí, či které jsou spřízněné a míří podobným směrem.

Jádro

Nejvlastnější jádro EA, tak jak vykrystalizovalo na počátcích hnutí před deseti lety v Oxfordu, sestává z těchto organizací:

  • CEA – Centre for Effective AltruismZastřešující organizace efektivního altruismu. Pořádá mezinárodní konference, stará se o internetovou diskusní platformu EA Forum, o webové stránky effectivealtruism.org a skrze mnoho dalších podobných aktivit pečuje o rozvoj celosvětové EA komunity.
    80000hours.org
  • 80,000 Hours – EA organizace zabývající se otázkou, jak mohou mít lidé co největší pozitivní vliv na svět skrze svoji kariéru. Její název je odvozen z odhadu průměrného počtu hodin, které člověk stráví za svůj život v práci. Tato organizace a její výzkum se dostaly do středu zájmu hnutí, jelikož právě skrze správně zvolenou kariérní dráhu může dosáhnout člověk zvlášť velkých a hodnotných věcí. Velkou část materiálů 80,000 Hours může využít každý, primární cílovou skupinou jsou nicméně talentovaní mladí lidé, typicky z elitních západních univerzit, ve věku 20-35 let. Mezi informační zdroje 80,000 Hours patří i velmi zajímavé pravidelné podcasty s předními experty o nejnovějších myšlenkách týkajících se otázky, kde hledat ta nejefektivnější řešení závažných světových problémů. Spoluzakladatelem a současným CEO 80,000 Hours je Benjamin Todd, vedoucím výzkumu a tvůrcem podcastů Rob Wiblin.
  • Giving What We Can – V podstatě první organizace, která byla v rámci EA založena. Sdružuje lidi, kteří se zavázali, že budou přispívat alespoň deseti procenty svého příjmu na efektivní charity. Mezi signatáře patří kromě zakladatelů EA například i jeden z nejvlivnějších filozofů poslední doby Derek Parfit.

Organizace věnující se prioritizaci

Prioritizaci mezi různými oblastmi či problémy se do jisté míry věnuje i již zmíněná organizace 80,000 Hours v rámci zkoumání, kde mohou lidé v rámci své kariéry nejvíce pomoci. Kromě toho se otázkou prioritizace zvlášť pečlivě zabývají tyto instituce:

  • GPI – Global Priorities Institute (Oxford University) – Výzkumný ústav, který se snaží vnášet téma prioritizace na akademickou půdu a řešit jej od úplných základů. Pracuje interdisciplinárně, v nejvyšší míře však staví na kombinaci filozofie a ekonomie.
  • OPP – Open Philantropy Project Zkoumá, do kterých oblastí a na jaké projekty je nejužitečnější poslat více peněz. OPP peníze na základě svého výzkumu pak také skutečně skrze granty rozděluje, jelikož spolurozhoduje o tom, jak naložit s penězi nadace Good Ventures, která disponuje mnoha miliardami dolarů a jejímž cílem je využít tyto zdroje podle principů efektivního altruismu a na základě pečlivého expertního výzkumu.

Zaměření výše uvedených organizací je univerzální v tom smyslu, že se apriori nespecializují jen na nějaký užší výsek problémů, které je potřeba řešit – mohou více zacílit v podstatě na libovolnou oblast podle toho, která se aktuálně zdá zvlášť perspektivní. V další části se dostáváme naopak k organizacím více specializovaným.

Tradiční oblasti altruistické činnosti

givewell

  • GiveWell – shromažďuje a analyzuje informace o nejefektivnějších charitách zaměřených na pomoc v současnosti strádajícím lidem. Každoročně zveřejňuje aktualizovaný žebříček organizací, na které je v této oblasti nejlepší přispět, pokud chceme vybírat na základě dat a důkazů o tom, že daný projekt přináší výborné výsledky. Mezi charity, které GiveWell hodnotí jako nejlepší, patří:
  • Animal Charity Evaluators – projekt založený po vzoru GiveWellu, ale zaměřený na nacházení nejlepších iniciativ v oblasti redukce utrpení zvířat.

Longtermismus

Utrpení zvířat a situace nejchudších lidí jsou palčivé problémy současnosti, efektivní altruismus se však začal výrazně soustředit i na oblasti, které se zdají být zvlášť významné z hlediska dlouhodobé budoucnosti civilizace (viz Co je to longtermismus?). K těmto oblastem patří umělá inteligence, rizika pandemie, nukleární zbraně či klimatická změna. Obecně na dlouhodobou perspektivu se zaměřují tyto organizace:

fhi

  • FHI – Future of Humunity Institute (Oxford University) – Výzkumná organizace v Oxfordu, založená a vedená jedním z nejvýznamnějších myslitelů současnosti Nickem Bostromem.  Argumenty a analýzy rozvíjené na tomto institutu měly na ideový vývoj EA zásadní vliv. Pracuje zde mimo jiné i jeden ze spoluzakladatelů efektivního altruismu Toby Ord.
  • FLI – Future of Life InstituteOrganizace zaměřená na všechna čtyři základní longtermistická témata (UI, biotechnologie, nukleární zbraně, klima). Geograficky je lokalizovaná v USA v bostonské oblasti – na zdejší MIT působí jeden ze spoluzakladatelů FLI, známý kosmolog Max Tegmark. Jedním z výstupů činnosti této organizace jsou i podcasty s experty na výše uvedená témata.
  • CSER – Center for the Study of Existential Risk (Cambridge University), mezi jehož spoluzakladatele patří například slavný kosmolog a astrofyzik Martin Rees.

Existují pochopitelně i instituce specializované přímo na některou z longtermisticky významných oblastí. Jednu z těchto oblastí si pro představu můžeme přiblížit – zvláště žhavým tématem se v kontextu EA stala otázka, jak co nejlépe zvládnout budoucí nástup pokročilých systémů umělé inteligence. Postupně vzniká stále větší množství nových nových organizací, které se tuto otázku snaží řešit: 

miri

  • MIRI – Machine Intelligence Research Institute (Berkeley, Kalifornie). Organizace, která se matematickým a filozofickým aspektům bezpečnosti silné umělé inteligence věnuje nejdéle, již dvě desetiletí. Jejím zakladatelem je svérázná postava Eliezera Yudkowského.
  • Open AI (San Francisco, Kalifornie) – společnost věnující se vývoji a bezpečnosti systémů umělé inteligence založená Elonem Muskem.
  • CHAI – Center for Human-Compatible Artificial Intelligence (Berkeley, Kalifornie). Tuto organizaci založil Stuart Russell, přední expert v oblasti strojového učení a autor nejpopulárnější učebnice umělé inteligence (Artificial Intelligence: A Modern Approach), když začal příchod silné umělé inteligence považovat za extrémně významnou událost, na kterou se neprodleně musíme začít připravovat.
  • Center for the Governance of AI (Oxford). Výzkumná skupina spadající pod Future of Humanity Institute, která se věnuje strategickým a politickým aspektům příchodu pokročilých systémů UI.
  • CSET – Center for Security and Emerging Technology (USA, Georgetown). Teprve v roce 2019 vytvořená organizace vedená Jasonem Mathenym, bývalým ředitelem americké vládní zpravodajské agentury pro výzkum pokročilých technologií (IARPA).
  • AI Impacts – organizace zaměřená na predikování vývoje a dopadů umělé inteligence
  • CFI – Leverhulme Center for the Future of Intelligence (Velká Británie, Cambridge).

Zmíněny mohou být i organizace, které sice samy nesdílí efektivně-altruistické poslání, ale do kterých přicházejí efektivní altruisté pracovat, aby zvýšili šanci, že budou ve správný čas na správném místě. To se týká například společností nacházejících se na špici vývoje UI, třeba DeepMind (který spadá pod Google).

deepmind

Podrobnější seznam EA organizací najdete v tomto článku.


Osobnosti efektivního altruismu 

Will MacAskill
willmcaskillVůdčí osobnost efektivního altruismu a spoluzakladatel hlavních organizací tohoto hnutí (Center for Effective Altruism, 80,000 Hours i Giving What We Can). Jeho seznámení se s Tobym Ordem v roce 2009 bylo momentem, od kdy začalo na myšlenkách efektivního altruismu rychle růst hnutí, které se záhy stalo celosvětovým. Působí na univerzitě v Oxfordu, kde se stal profesorem v rekordně mladém věku, a je výzkumníkem v Global Priorities Institute. 

Základní myšlenky efektivního altruismu představil v knize Doing Good Better (2015). Jeho výzkumným tématem je zejména problém normativní nejistoty: jak máme přemýšlet a jednat v situaci, kdy si nejsme jisti, jaká z etických teorií je správná? Tuto dosud málo probádanou otázku řešil již ve své disertační práci a spolu s dalšími ji zkoumá v nové knize Moral Uncertainty (2020).

 

Toby Ord
tobyordSpoluzakladatel efektivního altruismu, aktuálně zkoumá problematiku dlouhodobé budoucnosti lidstva v oxfordském Future of Humanity Institute. Je autorem v současnosti nejaktuálnější a nejúplnější knihy, která téma budoucnosti civilizace a hlavních existenčních rizik, které nás mohou potkat, systematicky a na základě vědeckých poznatků mapuje – Precipice: Existential Risk and the Future of Humanity (2020).

Ord se původně věnoval problematice světové chudoby a hledání nejefektivnějších vědecky ověřených postupů, skrze které lze těm nejchudším účinně pomáhat. Zavázal se darovat alespoň 10 % svého příjmu charitám, které takto nalezne, a ke stejnému kroku inspiroval i mnohé další – komunita lidí, kteří se ke stejnému závazku přihlásili a kteří se sdružují v jím založené organizaci Giving What We Can, má již několik tisíc členů. Postupně došel k názoru, že jeho práce je nejvíce potřeba v oblasti ochrany naší civilizace před největšími riziky, které by mohly trvale zabránit plnému rozvoji jejího potenciálu.

 

Benjamin Todd
benjamintoddZaložil (spolu s Willem MacAskillem) a vede organizaci 80,000 Hours, která radí lidem, jak mít co největší pozitivní vliv na svět skrze vlastní kariéru. Původně se plánoval specializovat na problém klimatické změny – na Oxfordu studoval fyziku a filozofii a stihl publikovat v odborném časopise Climate Physics.

 

Nick Bostrom
Profesor Bostrom (původem ze Švédska) je jedním z nejvýznamnějších myslitelů současnosti a zakládající ředitel Future of Humanity Institute v Oxfordu. Zde se spolu s kolegy zabývá otázkou, jaké faktory a kroky by mohly být nejdůležitější z hlediska zabezpečení dlouhodobé pozitivní budoucnosti civilizace. Svými myšlenkami hnutí efektivního altruismu velmi výrazně ovlivnil a úzce s ním spolupracuje. 

Bostrom studoval celou řadu oborů, je filozof s odbornou expertízou v počítačové vědě, neurovědách i teoretické fyzice. Publikoval více než dvě stovky odborných prací. Zvlášť významná je například kniha Superinteligence (2014), ve které upozorňuje na zásadní téma pravděpodobného blížícího se příchodu umělé inteligence, která bude výrazně chytřejší než lidé. Bostrom promýšlí, co bude tato revoluční událost znamenat, jak by mohla proběhnout a co lze dělat, aby to dopadlo co nejlépe. Jeho práce uvedla tuto problematiku, do té doby ještě nepříliš známou, mezi výrazné intelektuální a akademické otázky dneška. 

 

Peter Singer
Celosvětově známý a vlivný filozof (původem z Austrálie), jehož názory inspirovaly a dovedly k efektivnímu altruismu mnohé ze současných členů tohoto hnutí. Jeho kniha Animal Liberation z roku 1975 sehrála zásadní roli pro šíření povědomí a zájmu o problém utrpení zvířat. Úspěšný byl Singer i ve snaze upozornit na otázku, zda bychom neměli více pomáhat v nejchudších zemích, kde mohou peníze každého alespoň průměrně bohatého obyvatele západního světa reálně zachraňovat lidské životy. Významné jsou v tomto ohledu zejména knihy Practical Ethics (1979) nebo The Life You Can Save (2009), či článek Famine, Affluence, and Morality (1972). Singer způsobil některými svými názory, například na to, kdy je přípustné provést potrat, i velké kontroverze. Nejsou to nicméně tyto kontroverznější Singerovy názory, na které efektivní altruismus navazuje a které dále rozvíjí.

 

Holden Karnofsky
Vůdčí postava Open Philanthropy Project, instituce rozdělující na základě pečlivého výzkumu velké množství peněz zvlášť slibným obecně prospěšným projektům. Po studiu na Harvardu strávil Karnofsky pět let ve světě financí. Chystal se něco ze svého výdělku darovat na charitu a chtěl, aby byly jeho peníze využity co nejefektivněji. Spolu se svým kolegou Elie Hassenfeldem začal proto hledat informace o tom, které organizace jsou schopny proměnit určitou částku v co největší množství užitku. Zjistil však, že příslušná data se nijak jednoduše sehnat nedají a tak založil roku 2007 s Hassenfeldem organizaci Givewell, která by právě tyto informace měla získávat a umožňovat tak i ostatním darovat efektivněji. Givewell se orientoval výhradně na oblast pomoci chudým lidem a proto roku 2011 založil Karnofsky ve spolupráci s velkým investorem (nadace Good Ventures) ještě i další výzkumnou skupinu (právě dnešní Open Philanthropy Project), která by srovnávala dobročinné projekty napříč všemi možnými oblastmi.

 

Hilary Greaves
Filozofka, která jakožto vedoucí oxfordského Global Priorities Institute uvádí témata efektivního altruismu do akademického prostředí. Zastává a zdůvodňuje longtermismus – názor, že naší hlavní prioritou by měla být péče o naplnění potenciálu naší civilizace ve velmi dlouhodobé perspektivě. Mezi další hlavní oblasti jejího zájmu patří populační etika a problém morální nejistoty.

 

Robert Wiblin
Ředitel výzkumu v organizaci 80,000 Hours. Jednou z jeho aktivit jsou pravidelné podcasty, v nichž diskutuje s předními experty o nejnovějších myšlenkách týkajících se otázky, kde hledat ta nejefektivnější řešení závažných světových problémů.