Špatný dar nemusí dosáhnout ničeho

Toto je neoficiální překlad textu „The Wrong Donation Can Accomplish Nothing“ od organizace GiveWell.

Fundraisingové materiály charitativních organizací často působí tak, že je zcela jasné, že jejich programy mění životy k lepšímu. Ale opravdu charitativní organizace dosahují toho, co říkají? Opravdu mají dopad?

Většina lidí tradičně předpokládá, že charitativní organizace pravděpodobně dělají dobro, pokud není dokázáno, že prostředky jsou zneužívány. My s tím ale nesouhlasíme. Myslíme si, že charitativní organizace mohou snadno selhat v tom, aby měly skutečný dopad – dokonce i tehdy, když přesně plní, co slibují.

Případ PlayPumps, charitativní organizace, která v Africe instaluje kolotoče sloužící zároveň jako čerpadla na vodu, je toho ilustrativním příkladem. Tim Harford, ekonom a novinář, a William MacAskill, profesor filozofie na Oxfordské univerzitě, tento příklad rozsáhle rozebírali. Níže je krátké shrnutí MacAskillova popisu PlayPumps:

PlayPumps měly nahradit něco negativního (problémy spojené s čerpáním vody) něčím pozitivním (novým, snadnějším systémem získávání vody a zároveň novým herním prvkem pro děti). Projekt získal obrovskou mediální pozornost, podporu celebrit a mezinárodní pomoci. Po instalaci PlayPumps do vesnic v několika afrických zemích se však ukázalo, že PlayPumps nejsou tak skvělé, jak se očekávalo: děti zjistily, že hra na PlayPumps je vyčerpávající, a ženy nakonec musely kolotoč samy otáčet, aby mohly čerpat vodu. PlayPumps byly dražší, čerpaly méně vody a byly náročnější na údržbu než ruční pumpy, které nahradily. Někteří lidé ve vesnicích dokonce řekli, že dávají přednost starým pumpám před novými PlayPumps.

Není to až tak překvapivé. Myslíme si, že mnoho problémů, na které se charitativní organizace zaměřují, jsou extrémně obtížné problémy, se kterými si nadace, vlády a odborníci lámou hlavu již desítky let. Mnoho dobře financovaných, dobře realizovaných a logicky navržených programů nepřineslo očekávané výsledky. Vzhledem k tomu, že dosavadní pokusy o vyřešení těchto složitých problémů nemají úspěšnou historii, každá charita, která tvrdí, že má „řešení“, nese důkazní břemeno, aby prokázala, že její programy skutečně fungují. Většina charitativních organizací tento typ důkazů neposkytuje. Sběr důkazů je drahý, a zjistili jsme, že i mnoho vynikajících charit to nedělá.

Navíc mnoho darů je motivováno osobními vazbami: přítel vás požádá, abyste podpořili určitou věc, nebo znáte někoho, kdo trpěl nemocí, proti které charita bojuje. Výsledkem je, že charity získávají peníze na základě své schopnosti propagovat se a vybírat finanční prostředky, spíše než na základě své schopnosti měnit životy. Protože charity nejsou hodnoceny podle svého dopadu, pravděpodobně existuje mnoho organizací, které pokračují v získávání a utrácení peněz, aniž by měly jakýkoli významný přínos.

Znamená to, že programy dané charitativní organizace nefungují? Ne nutně. Znamená to však, že je důležité dívat se dál než na marketingová tvrzení a příběhy, když se rozhodujete, kam věnovat svůj dar.