Rozhodování institucí

Vlády a další důležité instituce musí často činit složitá rozhodnutí s dalekosáhlými důsledky. Přesto se tato rozhodnutí obvykle zakládají na úsudku několika málo lidí.

Existuje důvod se domnívat, že ačkoliv lidský úsudek může být v mnoha ohledech pochybený, lze ho podstatně vylepšit pomocí systematičtějších postupů a technik. Kdyby se zlepšil způsob rozhodování především v důležitých institucích, jejichž rozhodnutí mohou mít dalekosáhlý dopad, zřejmě by se zvýšila naše schopnost řešit mnoho dalších problémů. Společnost by pak byla lépe schopná identifikovat tzv. „neznámé neznámé“ – tj. problémy, na které jsme dosud ani nepomysleli – a snížit všechna globální katastrofická rizika, která jsou podle našeho názoru nesmírně důležitá.

Kariéra v této oblasti má určitě smysl, pokud se osobně velmi hodíte na výzkum nových způsobů zlepšování rozhodnutí, případně máte možnost pracovat ve vlivných institucích a otestovat naživo, co už víme. Zároveň jde o dobrou volbu, pokud si nejste jisti, jaký problém je nejdůležitější, protože zlepšení rozhodování lze aplikovat téměř na jakoukoli oblast.

Prioritizace podle webu 80,000 Hours: Doporučená oblast. Podle webu 80,000 Hours patří práce na této oblasti k nejlepším způsobům, jak zlepšit dlouhodobou budoucnost lidstva. Nicméně pokud vše ostatní zůstane stejné, je problematika rozhodování institucí méně závažná než jiné oblasti s vyšší prioritou.

Hodnocení rozsahu, zanedbanosti a řešitelnosti podle webu 80,000 Hours:

Rozsah

Domníváme se, že práce na zlepšení rozhodování – zejména v rámci vlivných institucí a v klíčových okamžicích – by mohla mít velký pozitivní dopad. Vládám by mohla pomoci mnohem efektivněji rozdělovat prostředky, může urychlit pokrok v řešení nejpalčivějších problémů světa a snížit rizika plynoucí z nových technologií, konfliktů nebo globálních katastrof. Odhadujeme, že pokud by se podařilo dostat důležitá institucionální rozhodnutí na téměř optimální úroveň (v rámci lidských možností), nesmírně by se zvýšila očekávaná hodnota budoucnosti: možná o 0,1 až 1 %.

Zanedbanost

Určitá část této problematiky se jeví jako středně zanedbaná. Výše zdrojů investovaných do této oblasti není známa. Na intervencích, které považujeme za nejslibnější, podle našeho odhadu na plný úvazek pracuje přibližně 100 až 1000 lidí (podle způsobu počítání). Výrazně vyšší počet výzkumníků a poradenských firem pracuje na zlepšení rozhodování v širším smyslu (např. pomáhají firmám zlepšovat proces najímání zaměstnanců), ale jen relativně málo z nich se zaměřuje na důkladné testování nenadějnějších technik nebo na zavádění osvědčených strategií v nejdůležitějších oblastech.

Řešitelnost

Pokrok ve zlepšování epistemiky a rozhodnutí s dalekosáhlými důsledky považujeme za středně dosažitelný. Již nyní existují techniky, o jejichž schopnosti zlepšit rozhodování máme přesvědčivé důkazy, a dosavadní výsledky naznačují, že další financování výzkumu nejlepších badatelů v této oblasti by mohlo poměrně rychle přinést nové poznatky. V současné době však není jasné, jak těžké bude prosadit zlepšené rozhodovací postupy v rozhodujících institucích, a tento druhý krok by se mohl ukázat jako značná překážka. Odhadujeme, že zdvojnásobení úsilí zaměřeného na optimalizaci institucionálního rozhodování by nás k ideální situaci, kdy se všechny instituce budou rozhodovat optimálně, přiblížilo o 1 %.

Tento text je upravený překlad z webu 80,000 Hours: https://80000hours.org/problem-profiles/improving-institutional-decision-making/