Co je to efektivní altruismus?

Chcete pomáhat nejen srdcem, ale i rozumem? Efektivní altruismus je celosvětové hnutí, které se za pomocí racionálního přístupu a vědeckých metod snaží zjistit, jak můžeme co nejvíce přispět ke zlepšení světa. Zaměření efektivního altruismu je globální – ve spolupráci se skupinami po celém světě se snažíme se zlepšit nejen Českou Republiku či Evropu, ale celý svět.

background

Úvodní přednáška

Aleš Flídr, bývalý prezident Harvard Effective Altruism, uvedl konferenci EAGxPrague 2016 svojí přednáškou o tom, co to je efektivní altruismus.

Abychom zjistili, jak nejvíce zlepšovat svět kolem nás, vycházíme z následujících předpokladů: Svět kolem nás má mnoho problémů a naše prostředky k jejich řešení jsou omezené. Nemáme nekonečně mnoho peněz ani času, který můžeme věnovat řešení těchto problémů. Abychom zlepšili svět co nejvíce, musíme proto mezi problémy prioritizovat, hledat a řešit ty nejdůležitější z nich. Ať už nás to hledání dovede kamkoli - k jaderné bezpečnosti, k řešení extrémní chudoby nebo ochraně zvířat. Organizace, které se prioritizaci věnují společně dospěli ke 3 užitečným kritériím, podle kterých světové problémy porovnávají:

Velikost. Pokud učiníme pokrok v řešení problému, kolik životů tím zlepšíme a do jaké míry?
Řešitelnost. Jak snadné je v řešení daného problému dosáhnout pokroku?
Zanedbanost. Byla možnost řešit tento problém zatím podceňována a věnuje se jí málo úsilí nebo už na problém bylo vyhrazeno dostatečné množství zdrojů a lidí?

Na základě těchto úvah jsme dospěli k několika oblastem, které se zdají obzvlášť slibné. Naše závěry však určitě nejsou neměnné. Představují nejlepší odhady o tom, kde můžeme mít největší pozitivní dopad, vzhledem k současným dostupným poznatkům. S novými poznatky a argumenty měníme i svůj názor na to, jaké oblasti jsou nejslibnější.

Hlavní oblasti zájmu

What are the most important moral problems of our time?
Will MacAskill| TED 2018

Extrémní chudoba a zdraví lidí v rozvojovém světě

Přibližně 700 milionů lidí na celém světě žije v extrémní chudobě (definováno jako žijící s denní spotřebou nižší než 1,9 USD za den). Zatímco někteří věří, že chudí lidé žijí jednoduchý, ale šťastný život, empirické studie ukazují přesný opak. Občané nejchudších národů se pravidelně umisťují na posledních místech žebříčků měřících úroveň štěstí. Podle Světové zdravotnické organizace je chudoba hlavním důvodem, proč děti nejsou očkované, proč nejsou k dispozici zdroje čisté vody a sanitace, proč léky a další léčebné prostředky nejsou k dispozici a proč při porodu umírá velké množství žen. Chudoba je hlavní příčinou duševních chorob, stresu, sebevražd, rozpadu rodiny a zneužívání návykových látek. Extrémní chudoba má také dopad na společnost a životní prostředí jako celek. Nejistota ohledně budoucnosti způsobuje, že chudé komunity nadužívají místní přírodní zdroje a jsou náchylnější ke konfliktům.

Tento problém je také překvapivě snadno řešitelný, zejména v oblasti zdravotnictví. Je to tím, že většina rozvinutých zemí už dávno vyřešila většinu základních problémů jako podvýživa nebo některé snadno léčitelné nemoci a tudíž již známe způsoby, jak těmto nemocem předejít. Rozdíly v ekonomické vyspělosti rozvinutých a rozvíjejících se zemí jsou navíc obrovské a tak je pomoc v těchto zemích daleko levnější než pomoc v rozvinutých zemích.

Přestože pomoc v rozvojových zemích na sebe občas upne pozornost, v celkovém objemu jde na pomoc těmto zemím pouze malý zlomek prostředků. OECD například v roce 2016 věnovalo na zahraniční pomoc pouze 0,32 % z příjmu všech členských zemí, což dohromady tvořilo 142,6 miliard dolaru. Pro porovnání - jen USA věnovalo na válku v Iráku přes 2 biliony dolarů. Efektivitu charit v oblasti řešení extrémní chudoby a zlepšování globálního zdraví hodnotí organizace GiveWell. Pokud se chcete o této problematice dozvědět více, navštívite také profil problému na stránkách 80000 hours.

Utrpení zvířat

Okolo 50 miliard hospodářských zvířat (7x více než všech lidí na planětě) a o mnoho víc ryb je každoročně zabito v rámci živočišné výroby. Zároveň si můžeme, podle dostupných důkazů, být s největší pravděpodobností jisti, že tato zvířata vnímají bolest a utrpení. Množství takto lidmi generovaného utrpení je tedy obrovské.

Existuje mnoho dobře fungujících způsobů, jak v tomto problému udělat pokrok. Jako nejefektivnější se v současnosti zdají být kampaně směřované na korporace nebo výroba náhražek masa z rostlinných zdrojů či laboratorně vypěstované „čisté maso“.

Tento problém je také velmi zanedbaný. Jen malá část darů na dobročinné účely (<3%*) je určená na pomoc zvířatům a z této částky pouze okolo jednoho procenta směřuje na oběti živošičného průmyslu, které trpí nejvíce. (údaje jsou z USA)

Efektivitu charit v oblasti snižování utrpení zvířat hodnotí organizace Animal Charity Evaluators. Pokud se chcete o této problematice dozvědět více, navštívite také profil tohoto problému na stránkách 80000 hours.

Existenční rizika

Oblast, která se mnoha efektivním altruistům jeví jako nejvíce hodná pozornosti, je snaha o dlouhodobé přežití a prosperitu lidstva. Tento problém má obrovskou velikost, protože lze předpokládat, že v budoucnu se lidstvo bude rozšiřovat ještě více a bude vést ještě lepší a kvalitnější životy.

Řešit tento problém a tedy zajišťovat přežití a pozitivní budoucnost lidstva můžeme například tím, že se pokusíme minimalizovat existenční rizika, tedy taková rizika, která by potenciálně ohrozila existenci lidstva nebo jeho dlouhodobou prosperitu. Příklady takových rizik jsou hrozba jaderné války, pandemie či nezabezpečené umělé inteligence.

Přestože se tyto obavy zdají být podle mnoha expertů oprávněné a vážné, na jejich zkoumání a zmírnění je věnováno jen zanedbatelné množství prostředků (zpravidla ještě méně než na předešlé zmíněné problémy).

Pro více informací a hlubší úvod do tématu čtěte zde, poslouchejte zde, nebo se podívejte zde.

Meta aktivity

Do této kategorie spadá jednak samotná prioritizace světových problémů a jednak problémy, jejichž vyřešení bude mít násobný efekt na řešení všech ostatních. Globální prioritizace je relativně mladá disciplína a zřejmě je ještě mnoho způsobů jak ji vylepšovat. Práce na prioritizaci je zároveň velmi důležitá, protože určuje vše ostatní - kam máme mířit své snahy zlepšovat svět a jaká je relativní důležitost těchto snah.

Mezi problémy, jejichž vyřešení bude mít násobné efekty na řešení všech dalších můžeme zařadit i propagaci a budování hnutí efektivního altruismu - čím více lidí bude na nejdůležitějších problémech pracovat a čím schopnější tito lidé budou, tím rychleji a snadněji problémy vyřešíme. Spadá sem také i více systémový přístup - vylepšování rozhodování a racionality a to hlavně v kontextu velkých institucí jako jsou vlády. Tyto instituce jsou totiž mocnější, než jedinci či celá hnutí kdy mohou být, často však jejich rozhodování není založeno na optimálních principech a nefunguje nejlépe. Pokud bychom zvládli procesy rozhodování v těchto institucích vylepšit, mnoho z výše zmíněných problémů by pak tyto instituce zvládli vyřešit samy.

Jednou z organizací činnou v této oblasti je například 80.000 hours, která se soustředí na zlepšování rozhodování při výběru kariéry a v důsledku tak zvyšuje dopad jednotlivců na svět.

Rozdíly v důležitosti problémů

Proč je důležité se věnovat právě tomu nejpalčivějšímu problému, spíše než průměrně palčivému? Když si seřadíme problémy podle jejich důležitosti, intuitivně bychom často předpokládali takovéto rozložení:

Uprostřed jsou průměrně důležité problémy, vlevo méně důležité a vpravo více důležité. Pokud se zaměříme na ten nejdůležitější problém, můžeme mít třeba 2x větší dopad, než když se zaměříme na průměrně důležitý problém. Když si ale organizace a výzkumníci pracující na prioritizaci seřadili problémy podle jejich důležitosti, objevili že jejich rozložení vypadá spíše takto:

Některé problémy jsou ve skutečnosti mnohonásobně více důležité než ostatní a jejich důležitost se liší dokonce v několika řádech. Pokud se tedy zaměříte na ten nejdůležitější problém, můžete mít až stonásobně větší dopad, než když se zaměříte na průměrný či jiný problém. Abychom tedy naše omezené prostředky využili co nejlépe ke zlepšování světa, je nutné se soustředit na ty nejdůležitější problémy.

Kritika a závěr

Efektivní Altruismus je komplexní systém myšlenek, který není snadné jednoduše předat v jednom článku, videu či semináři. Proniknutí do těchto myšlenek a jejich plné pochopení často zabere více času. To je i důvod, proč většina kritiky efektivního altruismu pramení spíše z nepochopení, než z reálného nesouhlasu s myšlenkami (přečíst si můžete například tento článek). Nalézt odpovědi na zmíněné kritiky můžete například v tomto článku o nejčastějších otázkách ohledně efektivního altruismu. Pro širší přehled kritiky v angličitně se podívejte zde.