Jak vypadá vysněná práce? Závěr z 60 studií.

Toto je volný neoficiální překlad článku „We reviewed over 60 studies about what makes for a dream job. Here’s what we found.“ z webu 80,000 Hours.

Všichni chceme najít vysněnou práci, která je zábavná a smysluplná, ale co to ve skutečnosti znamená?

Někteří lidé si představují, že odpověď spočívá v objevení jejich vášně prostřednictvím náhlého záblesku uvědomění, zatímco jiní si myslí, že klíčovými prvky jejich vysněné práce je její jednoduchost a vysoký plat.

Prostudovali jsme tři dekády výzkumu o příčinách spokojeného života a kariéry, opírajícího se o více než 60 studií, a nenašli jsme mnoho důkazů, které by tyto názory podporovaly.

Místo toho jsme objevili šest klíčových ingrediencí vysněné práce. Nezahrnují výši příjmu a nejsou tak jednoduché jako „následovat svou vášeň“.

Ve skutečnosti vás následování vášně může zavést na špatnou cestu. Steve Jobs byl nadšený Zen buddhismem, než vstoupil do světa technologií. Maya Angelou pracovala jako tanečnice kalypso, než se stala uznávanou básnířkou a aktivistkou za občanská práva.

Spíše si vášeň můžete rozvíjet tím, že budete dělat práci, kterou považujete za zábavnou a smysluplnou. Klíčem je stát se dobrým v něčem, co pomáhá ostatním lidem.

Kde děláme chyby

Obvyklý způsob, jak se lidé snaží najít svou vysněnou práci, spočívá v představování si různých pracovních pozic a přemýšlení, jak uspokojivě by působily. Nebo se zaměřují na chvíle, kdy se v minulosti cítili naplnění, a přemítají o tom, co je pro ně nejdůležitější.

Pokud by se jednalo o běžného průvodce kariérou, začali bychom tím, že byste si sepsali seznam toho, co od práce nejvíce chcete, například „práce venku“ nebo „práce s ambiciózními lidmi“. Nejprodávanější kniha o kariéře všech dob, What Color is Your Parachute, doporučuje přesně toto. Doufá se, že lidé hluboko uvnitř vědí, co opravdu chtějí.

Výzkum však ukazuje, že i když je sebereflexe užitečná, její přínosy mají své limity.

Pravděpodobně si dokážete vybavit chvíle, kdy jste byli nadšení z dovolené nebo večírku – ale když skutečně nastaly, byly jen „ok“. Výzkumy z posledních desetiletí ukazují, že toto je běžné: nejsme vždy dobří v předvídání toho, co nás udělá nejšťastnějšími, a neuvědomujeme si, jak špatní v tom jsme. Přehled některých z těchto výzkumů najdete v poznámkách pod čarou.¹

Ukazuje se, že jsme dokonce špatní i ve vzpomínání na to, jak uspokojivé byly různé zážitky. Jednou z dobře známých chyb je, že často posuzujeme zážitky převážně podle jejich konce.² Pokud jste například na poslední den příjemné dovolené zmeškali let, pravděpodobně si celou dovolenou budete pamatovat jako špatnou.

„Skutečnost, že často posuzujeme potěšení ze zážitku podle jeho konce, nás může vést k podivuhodným volbám.“
– Prof. Dan Gilbert, Stumbling on Happiness

To znamená, že nemůžeme jen důvěřovat našim intuicím; potřebujeme systematičtější způsob, jak zjistit, která práce je pro nás nejlepší.

Stejný výzkum, který dokazuje, jak špatní jsme v sebereflexi, nám může pomoci činit informovanější rozhodnutí. Dnes máme tři desetiletí výzkumu v oblasti pozitivní psychologie – vědy o štěstí – a desítky let výzkumu motivace a spokojenosti v práci. Shrneme hlavní závěry tohoto výzkumu a vysvětlíme, co znamenají pro nalezení naplňující práce.

Dva přeceňované cíle pro naplňující kariéru

Lidé si často představují, že vysněná práce je dobře placená a snadná.

V roce 2015 jedno z předních žebříčků zaměstnání v USA, které poskytla společnost CareerCast, hodnotilo pracovní místa podle následujících kritérií:³

• Je dobře placené?
• Bude dobře placené i v budoucnu?
• Je stresující?
• Je pracovní prostředí nepříjemné?

Na základě těchto kritérií bylo nejlepší zaměstnání: pojistný matematik.⁴ Tedy někdo, kdo využívá statistiky k měření a řízení rizik, často v pojišťovnictví.

Je pravda, že pojistní matematici jsou se svou prací spokojenější než průměr, ale nepatří mezi ty nejspokojenější.⁵ Pouze 36 % z nich uvedlo, že jejich práce má smysl,⁶ takže být pojistným matematikem není obzvlášť naplňující kariéra.

To znamená, že žebříček CareerCast nezachycuje vše. Ve skutečnosti důkazy naznačují, že peníze a vyhýbání se stresu nejsou tak důležité, jak se může zdát.

Peníze vás udělají šťastnějšími, ale jen trochu

Je to klišé, že „štěstí si za peníze nekoupíte“, a přitom je lepší plat nejvyšší prioritou lidí při hledání nové práce.⁷ Když se lidé ptají, co by nejvíce zlepšilo kvalitu jejich života, nejčastější odpovědí jsou peníze.⁸

Co se zde děje? Která strana má pravdu?

Mnoho výzkumů na toto téma má překvapivě nízkou kvalitu. Ale několik velkých studií z oblasti ekonomie přináší jasnější odpovědi. Prošli jsme nejlepší dostupné studie a pravda leží někde uprostřed: peníze vás šťastnějšími udělají, ale jen trochu.

Například výsledky velkého průzkumu v USA z roku 2010 ukazují:

Lidé byli požádáni, aby na škále od 1 do 10 ohodnotili, jak jsou spokojeni se svým životem. Výsledky ukazují, že zvýšení (před zdaněním) příjmu z 40 000 USD na 80 000 USD bylo spojeno pouze s nárůstem životní spokojenosti z přibližně 6,5 na 7 z 10. To je hodně peněz za malý nárůst.

Tento výsledek však může být příliš optimistický. Pokud se podíváme na denní štěstí, příjem se zdá být ještě méně důležitý. Například „pozitivní pocit“ – tedy zda lidé uvedli, že se včera cítili šťastní – se při příjmu kolem 50 000 USD přestává zvyšovat.

Podobné výsledky platí i pro „absence smutku“ nebo „nízký stres“.

Tyto ukazatele se u příjmů nad 90 000 USD vůbec nezvyšují. Některé novější údaje však naznačují, že denní štěstí přece jen roste s příjmem, dokonce i nad 90 000 USD – i když roste pomaleji než spokojenost se životem.⁹

V roce 2023 se Kahneman znovu podíval na svá stará data a všiml si, že vysoký podíl lidí uváděl téměř maximální skóre štěstí. To mohlo způsobit zdánlivé „zploštění křivky“, i když štěstí skutečně rostlo.¹⁰

Přizpůsobení příjmů pro vás

Vše, co jsme dosud probrali, se týká pouze korelace mezi příjmem a štěstím. Tento vztah však může být způsoben třetím faktorem. Například dobré zdraví by vás mohlo nejen učinit šťastnějšími, ale také vám umožnit vydělávat více. Pokud je to pravda, pak vliv vydělávání více peněz bude ještě slabší, než naznačují uvedené korelace.

Nakonec, příjem domácnosti ve výši 90 000 USD odpovídá individuálnímu příjmu pouze 48 000 USD, pokud nemáte děti.¹¹

Průměrný absolvent vysoké školy v USA může v průběhu svého života očekávat průměrný roční příjem kolem 77 000 USD, zatímco absolvent Ivy League vydělává přes 120 000 USD.¹²

Závěr je tedy takový, že pokud jste absolventem vysoké školy v USA (nebo podobné zemi), pravděpodobně se dostanete do příjmové kategorie, kde vyšší příjem má jen malý vliv na vaše štěstí.

(Více o těchto důkazech najdete zde.)

Nemějte za cíl vyhýbat se stresu

Mnoho lidí nám říká, že chtějí najít práci, která není příliš stresující. A je pravda, že v minulosti lékaři a psychologové věřili, že stres je vždy špatný. Když jsme se však podívali na moderní literaturu o stresu, ukázalo se, že obraz je dnes mnohem složitější.

Jedním z překvapivých zjištění je, že studie vysoce postavených vládních a vojenských vůdců ukázaly, že tito lidé měli nižší hladiny stresových hormonů a méně úzkosti, přestože spali méně hodin, vedli více lidí a čelili vyšším pracovním nárokům. Jedním z široce uznávaných vysvětlení je, že větší pocit kontroly (díky možnosti nastavit si vlastní rozvrh a rozhodovat, jak zvládnout výzvy, kterým čelí) je chrání před nároky jejich pozice.

Existují i další způsoby, jak může náročná práce být prospěšná nebo škodlivá v závislosti na kontextu:

To znamená, že obrázek vypadá spíše jako následující graf. Mít práci, která je velmi nenáročná, je špatné — je to nudné. Požadavky, které přesahují vaše schopnosti, jsou také špatné — způsobují škodlivý stres. Ideální stav je tam, kde požadavky odpovídají vašim schopnostem — to je naplňující výzva.

Místo snahy vyhnout se stresu hledejte podpůrné prostředí a smysluplnou práci, a poté se postavte výzvám.

(Pro více informací se podívejte na náš průzkum důkazů o stresu.)

Na co se zaměřit u vysněné práce?

Propojili jsme výzkum pozitivní psychologie o tom, co přispívá k naplňujícímu životu, s výzkumem pracovní spokojenosti a identifikovali šest klíčových ingrediencí vysněné práce. (Pokud chcete důkazy prozkoumat do větší hloubky, podívejte se na náš přehled důkazů.)

Zde je těch šest ingrediencí:

1. Práce, která vás vtáhne

Nejdůležitější není váš plat, status, typ firmy a podobně, ale spíše to, co děláte den za dnem, hodinu za hodinou.

Práce, která vás vtáhne, je taková, která vás zaujme, udrží vaši pozornost a dává vám pocit plynutí (flow). Je to důvod, proč se hodina strávená úpravou tabulky může zdát jako čistá dřina, zatímco hodina hraní počítačové hry uteče jako nic: počítačové hry jsou navrženy tak, aby byly co nejvíce poutavé.

Co dělá ten rozdíl? Proč jsou počítačové hry poutavé, zatímco administrativní práce není? Výzkumníci identifikovali čtyři faktory:

1. Svoboda rozhodnout, jak svou práci vykonáte.
2. Jasně definované úkoly s jasným začátkem a koncem.
3. Různorodost typů úkolů.
4. Zpětná vazba, díky níž víte, jak si vedete.

Každý z těchto faktorů byl v rámci velké meta-analýzy (r=0,4) prokázán jako korelující s pracovní spokojeností. Odborníci je považují za nejempiričtěji ověřené ukazatele pracovní spokojenosti.

To ale neznamená, že hraní počítačových her je klíčem k naplňujícímu životu (a to nejen proto, že za to nedostanete zaplaceno). Je to proto, že kromě toho potřebujete ještě…

2. Práce, která pomáhá ostatním

Následující práce zahrnují čtyři ingredience poutavé práce, o kterých jsme mluvili. Přesto více než tři čtvrtiny lidí, kteří je vykonávají, uvádějí, že je nepovažují za smysluplné:¹³

• Analytik příjmů
• Návrhář módního oblečení
• Režisér televizního zpravodajství

Naopak tyto práce jsou považovány za smysluplné téměř každým, kdo je vykonává:

• Hasič
• Zdravotní sestra / porodní asistentka
• Neurochirurg

Klíčovým rozdílem je, že druhá skupina prací evidentně pomáhá ostatním lidem. To je důvod, proč jsou smysluplné, a proto je pomoc ostatním druhým klíčovým faktorem vysněné práce.

Existuje stále více důkazů, že pomoc druhým je klíčovou složkou spokojenosti se životem. Lidé, kteří se věnují dobrovolnictví, méně trpí depresemi a jsou zdravější. Meta-analýza 23 randomizovaných studií ukázala, že vykonávání laskavých činů činí dárce šťastnějšími.¹⁴ A globální průzkum zjistil, že lidé, kteří přispívají na charitu, jsou stejně spokojeni se svým životem jako ti, kteří vydělávají dvakrát tolik.¹⁵

Pomoc ostatním není jedinou cestou k smysluplné kariéře, ale výzkumníci ji široce uznávají jako jednu z nejsilnějších.

(V další části průvodce se zaměřujeme na práce, které skutečně pomáhají lidem, včetně těch, které pomáhají nepřímo i přímo.)

3. Práce, ve které jste dobří

Být dobrý ve své práci vám dává pocit úspěchu, což je klíčová složka životní spokojenosti objevená pozitivní psychologií.

Zároveň vám to dává moc vyjednat si další prvky naplňující práce – například možnost pracovat na smysluplných projektech, provádět poutavé úkoly a získat spravedlivý plat. Pokud si lidé cení vašeho přínosu, můžete tyto podmínky požadovat výměnou.

Z obou důvodů dovednosti nakonec převáží nad zájmem. I když milujete umění, pokud ho sledujete jako kariéru, ale nejste v něm dobří, skončíte u nudného grafického designu pro společnosti, na kterých vám nezáleží.

To neznamená, že byste měli dělat jen práci, ve které jste už dobří — ale měli byste mít potenciál se v ní zlepšit.

(V průvodci máme samostatný článek o tom, jak zjistit, v čem jste dobří, a další o tom, jak investovat do svých dovedností.)

4. Práce s podporujícími kolegy

Je zřejmé, že pokud nesnášíte své kolegy a pracujete pro šéfa „z pekla“, pravděpodobně nebudete spokojeni.

Protože dobré vztahy jsou klíčovou součástí naplňujícího života, je důležité, abyste se mohli alespoň s pár lidmi v práci spřátelit. To pravděpodobně znamená pracovat s alespoň několika lidmi, kteří jsou vám podobní.

Nemusíte se však spřátelit se všemi ani mít rád/a všechny své kolegy. Výzkumy ukazují, že možná nejdůležitějším faktorem je to, zda můžete od svých kolegů získat pomoc, když narazíte na problémy. Velká meta-analýza zjistila, že „sociální podpora“ je jedním z hlavních ukazatelů pracovní spokojenosti (r=0,56).

Lidé, kteří s vámi nesouhlasí a jsou odlišní, vám mohou poskytnout nejcennější zpětnou vazbu, pokud jim záleží na vašich zájmech. To je proto, že říkají věci tak, jak jsou, a mají jiný pohled. Profesor Adam Grant nazývá tyto lidi „nesouhlasní dárci“ (disagreeable givers).

Když přemýšlíme o vysněných zaměstnáních, obvykle se zaměřujeme na roli. Ale s kým pracujete, je téměř stejně důležité. Špatný šéf může zničit vysněnou pozici, zatímco i nudná práce může být zábavná, pokud ji děláte s přítelem. Proto při výběru zaměstnání zvažte: Budete se moci s někým na pracovišti spřátelit? A ještě důležitější je, zda vám pracovní kultura umožní snadno získat pomoc, zpětnou vazbu a spolupracovat?

5. Práce bez zásadních negativ

Pro spokojenost jsou všechny výše uvedené faktory důležité. Ale také potřebujete absenci věcí, které práci činí nepříjemnou. Mezi faktory často spojované s nespokojeností patří:

• Dlouhé dojíždění, zejména pokud trvá více než hodinu autobusem.
• Velmi dlouhá pracovní doba.
• Pocit, že váš plat je nespravedlivý.
• Nejistota zaměstnání.

I když to zní samozřejmě, lidé na tyto věci často zapomínají. Negativní důsledky dlouhého dojíždění mohou snadno převážit mnoho jiných pozitivních faktorů.

6. Práce, která se hodí k vašemu osobnímu životu

Nemusíte získat všechny složky naplňujícího života pouze ze své práce. Je možné najít zaměstnání, které zaplatí účty, a excelovat v nějakém vedlejším projektu; nebo najít smysl prostřednictvím filantropie či dobrovolnictví; nebo si budovat skvělé vztahy mimo práci.

Radili jsme spoustě lidí, kteří takto postupovali. Existují i slavné příklady – Einstein měl svůj nejproduktivnější rok 1905, když pracoval jako úředník na patentovém úřadě.

Tento poslední faktor je tedy připomínkou, abyste zvážili, jak vaše kariéra zapadá do zbytku vašeho života.¹⁶

Rychlé shrnutí šesti ingrediencí. Toto jsou faktory, na které se zaměřit při hledání vysněné práce:

1. Poutavá práce, která vám umožňuje dostat se do stavu flow (svoboda, rozmanitost, jasné úkoly, zpětná vazba).
2. Práce, která pomáhá ostatním.
3. Práce, ve které jste dobří.
4. Podpůrní kolegové.
5. Žádné zásadní negativy, jako jsou dlouhé hodiny nebo nespravedlivý plat.
6. Práce, která se hodí k vašemu osobnímu životu.

(Přečtěte si více o našich důkazech pro těchto šest ingrediencí.)

Jak to všechno shrnout?

Měli byste jen následovat svou vášeň?

„Následujte svou vášeň“ se stalo základním heslem pro kariérní poradenství.

Myšlenka je, že klíčem k nalezení skvělé kariéry je identifikovat svůj největší zájem — „svou vášeň“ — a usilovat o kariéru, která tento zájem zahrnuje. Je to přitažlivé poselství: jednoduše se věnujte své vášni a budete mít skvělou kariéru. A když se podíváme na úspěšné lidi, často je vidíme nadšené z toho, co dělají.

Samozřejmě jsme fanoušky toho, když je člověk vášnivý ohledně své práce. Výzkumy, o kterých jsme mluvili, ukazují, že vnitřně motivující práce činí lidi mnohem šťastnějšími než vysoký plat.

Nicméně existují tři důvody, proč může být „následuj svou vášeň“ zavádějící rada.

Prvním problémem je, že toto heslo naznačuje, že vášeň je vše, co potřebujete. Ale i když vás práce hluboce zajímá, pokud postrádá šest klíčových ingrediencí, o kterých jsme mluvili výše, nebudete spokojeni. Pokud například fanoušek basketbalu získá práci v oboru basketbalu, ale pracuje s lidmi, které nenávidí, dostává nespravedlivý plat nebo považuje svou práci za nesmyslnou, bude svou práci stále nenávidět.

Navíc, „následování vášně“ může ztížit dosažení šesti ingrediencí, protože oblasti, ve kterých jste vášniví, bývají často ty nejkonkurenčnější. To ztěžuje nalezení dobrého zaměstnání.

Druhým problémem je, že mnoho lidí nemá pocit, že mají vášeň, kterou by mohli využít v kariéře. Říkat jim, aby „následovali svou vášeň“, je může přimět cítit se neadekvátně. Pokud žádnou „vášeň“ nemáte, nedělejte si starosti — stále můžete najít práci, ve které si vášeň vypěstujete.

Třetím problémem je, že to může lidi zbytečně omezovat. Pokud vás zajímá literatura, můžete snadno dojít k závěru, že pro uspokojivou kariéru musíte být spisovatelem, a ignorovat jiné možnosti. Nebo si můžete myslet, že vaše „jediná pravá vášeň“ bude okamžitě zřejmá, a vyloučit možnosti, které nejsou na první pohled uspokojivé.

Ve skutečnosti si ale můžete vypěstovat vášeň pro nové oblasti. Pokud vaše práce pomáhá ostatním, snažíte se v ní zlepšit, pracujete na poutavých úkolech a pracujete s lidmi, které máte rádi, stanete se do ní zapálení. Šest ingrediencí je především o kontextu práce, ne o jejím obsahu.

Mnoho úspěšných lidí má vášeň, ale často se jejich vášeň rozvíjela spolu s jejich úspěchem a trvalo dlouho, než ji objevili, místo aby přišla jako první. Steve Jobs například začínal s vášní pro zen buddhismus. Do světa technologií vstoupil původně proto, aby si rychle vydělal peníze. Ale jak byl úspěšný, jeho vášeň rostla, až se stal nejslavnějším obhájcem myšlenky „dělej, co miluješ.“

Realita je taková, že místo jediné vášně se naše zájmy často mění a více, než očekáváme. Zamyslete se nad tím, co vás nejvíce zajímalo před pěti lety — pravděpodobně je to dost odlišné od toho, co vás zajímá dnes. A jak jsme už zmínili, nejsme moc dobří v tom, odhadnout, co nás opravdu učiní šťastnými.

To vše znamená, že máte více možností pro naplňující kariéru, než si myslíte.

Dělejte, co přispívá

Namísto hesla „následujte svou vášeň“ je naším mottem pro naplňující kariéru: staňte se dobrými v něčem, co pomáhá ostatním. Nebo jednoduše: dělejte, co přispívá.

Zdůrazňujeme „staňte se dobrými“, protože pokud najdete něco, v čem jste dobří a co ostatní oceňují, budete mít spoustu kariérních příležitostí. To vám dává nejlepší šanci najít vysněnou práci se všemi ostatními ingrediencemi — poutavou prací, podpůrnými kolegy, absencí hlavních negativ a sladěním se zbytkem vašeho života.

Můžete mít všech ostatních pět ingrediencí, a přesto najít svou práci bezvýznamnou. Proto také potřebujete najít způsob, jak pomáhat ostatním.

Pokud upřednostníte přinášení hodnoty světu, vyvinete si vášeň pro to, co děláte — stanete se spokojenějšími, ambicióznějšími a motivovanějšími.

Toto je to, co jsme zjistili při poskytování kariérního poradenství. Například Jess měla během bakalářského studia zájem o filozofii a uvažovala o doktorském studiu. Problém byl, že ačkoliv jí filozofie připadala zajímavá, bylo by těžké v ní dosáhnout pozitivního dopadu. Nakonec si myslela, že by pro ni byla neuspokojující. Místo toho přešla na psychologii a veřejnou politiku a stala se jedním z nejmotivovanějších lidí, které známe.

Dodnes tisíce lidí díky našemu kariérnímu poradenství zásadně změnily svou kariérní cestu. Mnozí se přesunuli do oboru, který je zpočátku nezajímal, ale o kterém věřili, že je důležitý pro svět. Po rozvoji svých dovedností, nalezení dobrých lidí ke spolupráci a získání správné role se stali hluboce spokojení.

Zde jsou další dva důvody, proč se zaměřit na něco, co pomáhá ostatním.

Můžete být úspěšnější

Pokud si dáte za cíl pomáhat ostatním, lidé budou chtít, abyste uspěli.

To zní samozřejmě, a nyní na to existují i empirické důkazy. Ve vynikající knize Give and Take profesor Adam Grant tvrdí, že lidé s „dávajícím myšlením“ (giving mindset) končí mezi nejúspěšnějšími. Děje se tak jednak proto, že dostávají více pomoci, a jednak proto, že je více motivuje pocit smysluplnosti.

Jedna výhrada je, že „dárci“ mohou skončit také neúspěšně, pokud se příliš zaměřují na ostatní a vyhoří. Proto také potřebujete ostatní ingredience pracovní spokojenosti, o kterých jsme mluvili dříve, a musíte si nastavit hranice, kolik můžete dávat.

Je to správné

Myšlenka, že klíčem k naplnění je pomáhat ostatním, není žádná novinka. Je to téma, které se objevuje ve většině velkých morálních a duchovních tradic:

„Soustřeďte své srdce na konání dobra. Dělejte to znovu a znovu a budete naplněni radostí.“
– Buddha

„Skutečným bohatstvím člověka je dobro, které koná v tomto světě.“
– Muhammad

„Miluj svého bližního jako sám sebe.“
– Ježíš Kristus

„Každý člověk se musí rozhodnout, zda bude kráčet ve světle tvůrčího altruismu, nebo v temnotě destruktivního sobectví.“
– Martin Luther King, Jr.

Navíc, jak vysvětlíme v dalším článku, jako absolvent vysoké školy v rozvinuté zemi máte dnes obrovskou příležitost pomáhat ostatním prostřednictvím své kariéry. Ve skutečnosti je toto hlavním důvodem, proč se zaměřit na pomoc druhým — skutečnost, že vás to osobně více naplní, je jen příjemný bonus.

Závěr

Abyste měli vysněnou práci, netrapte se příliš penězi a stresem a neztrácejte čas nekonečnou sebereflexí ve snaze najít svou jedinou pravou vášeň.

Místo toho se staňte dobrými v něčem, co pomáhá ostatním. Je to nejlepší pro vás a nejlepší pro svět.

Právě proto jsme založili 80,000 Hours — naším posláním je pomoci vám najít kariéru, která přispívá.

Ale jaké práce skutečně pomáhají lidem? A může jeden člověk skutečně něco změnit? To zodpovíme v dalším článku.

Poznámky a odkazy

Všechny poznámky a odkazy najdete na konci původního článku na webu 80,000 Hours.