O největších problémech světa...

...a o tom, proč nám na mysl nepřijdou jako první. Přeložila Tereza Volmutová

April 15, 2017

Překlad článku ze https://80000hours.org/career-guide/world-problems/

Strávili jsme posledních osm let hledáním odpovědi na jednoduchou otázku: Jaké jsou největší a nejurgentnější problémy světa?

Chtěli jsme, aby kariéry, které si vybereme, měly pozitivní vliv, tak jsme se snažili zjistit, kde by naše úsilí bylo nejefektivnější.

Naše analýzy ukazují, že pokud si vyberete "správný" problém, k jehož řešení chcete přispět, efekt může být více než stonásobný, a tak se výběr tohoto problému může stát nejdůležitějším rozhodnutím ve vašem životě.

Abychom na tuto otázku byli schopni odpovědět, museli jsme nejednou přehodnotit všechno, co jsme si do té doby mysleli, že víme.

Zde vysvětlujeme, k čemu jsme dospěli. Čtěte dále a dozvíte se, proč zbavení se průjmových onemocnění jednou pro vždy může být stejně tak rozhodující a důležité jako světový mír, proč umělá inteligence je možná ještě důležitější a jak naložit s vaší vlastní kariérou, abyste pomohli řešit nejpalčivější problémy.

Ve zkratce, nejpalčivějšími problémy jsou myšleny ty, kde lidské úsilí vynaložené na jejich řešení bude mít největší efekt. Jak jsme vysvětlili v předchozím článku, zahrnuje to problémy, které nejsou jenom velké, ale také zanedbávané a navíc řešitelné. Čím víc je problém zanedbávaný a řešitelný, tím větší výsledek bude mít každá dodatečná jednotka úsilí. Tím pádem to často nejsou ty problémy, které člověku přijdou na mysl jako první.

Čas na přečtení: 30 minut

Proč problémy, které řeší bohaté země, často nejsou ty nejdůležitější a proč by charita neměla vždy začínat doma.

Většina lidí, kteří chtějí konat dobro, se soustředí na problémy v zemi, ve které žijí. V rozvinutých zemích je to zejména bezdomovectví, vzdělávání v chudých čtvrtích velkoměst či nezaměstnanost. Ale jsou toto problémy, které bychom měli nejvíc řešit?

Ve Spojených státech se pouze 4 % peněz darovaných na charitu utratí za hranicemi země. Co se týče zaměstnání, nejoblíbenější obory pro lidi, kteří chtějí pomáhat, jsou školství a zdravotnictví, do kterých jde přibližně 18 % absolventů a zahrnují hlavně pomoc lidem ve Spojených státech.

Samozřejmě pro pomoc v zemi, kde žijete, existují dobré důvody. O jejích problémech toho víte více a cítíte, že k vlastní zemi máte větší povinnost. V roce 2009 jsme ale narazili na zajímavá fakta. Díky nim jsme začali přemýšlet o tom, že nejpalčivější problémy nejsou ty, které máme doma, ale spíš je to chudoba v nejzaostalejších státech světa a její důsledky, zejména na zdraví lidí, hlavně kvůli nemocem jako malárie nebo cizopasní červi.

Proč si to myslíme? Zde je vskutku ohromující graf, na který jsme během výzkumu narazili.

V grafu vidíme rozložení světových příjmů. Dokonce i ten, kdo žije v USA na hranici chudoby, což je 11 000 dolarů za rok (tedy asi 23 000 Kč měsíčně), je bohatší než 85 % světové populace a je asi 20× bohatší než nejchudších 1,2 miliardy lidí, kteří žijí v Africe a Asii za méně než 500 dolarů za rok. Tato čísla jsou už navíc přizpůsobená paritě kupní síly, tedy faktu, že v chudých státech je celkově nižší cenová hladina a tedy i levněji.

Už dříve jsme také zjistili, že čím chudší člověk je, tím větší vliv má každý dodatečný dolar, který dostane. Na základě tohoto výzkumu, vzhledem k tomu, že chudí v Africe jsou 20× chudší, než chudí v USA, lze očekávat, že peníze investované do jejich pomoci budou mít také 20× větší efekt.

Ve Spojených státech žije v relativní chudobě pouze 47 milionů lidí, což je asi 6 % z celkového počtu 800 milionů lidí na světě žijících v extrémní chudobě. A této relativně drobné části lidí je věnováno mnohem více financí. Pouze 131 miliard dolarů ročně je v USA směřováno na zahraniční pomoc, zatímco na blahobyt doma se za rok utratí 900 miliard dolarů.

A konečně, jak ukazujeme zde, většina společenské pomoci v USA ani tak úplně nefunguje. Je to proto, že problémy, kterým čelí chudí ve vyspělých státech, jsou komplexní a těžko řešitelné. Navíc i ta pomoc, která je dobře odůvodněná, je drahá a má jen malý efekt. Podobné statistiky platí i pro další vyspělé země, jako Spojené království, Austrálii, Kanadu a státy Evropské unie. (Na druhou stranu, pokud žijete v rozvojové zemi, nejefektivnější potom logicky může být pomoc doma.)

Naším cílem není popřít, že chudí lidé v bohatých zemích mají těžké životy, v některých ohledech mohou mít i těžší život než někteří lidé v rozvojových zemích. Pointa je v tom, že jich je mnohem méně a je obtížnější jim pomoci.

Pokud tedy říkáme, že se nemáte soustředit na problémy ve vaší zemi, na co byste se měli zaměřit?

Jay-z má možná 99 problémů, ale který z nich je nejpalčivější? Potom, co viděl chudobu v rozvojových zemích, prohlásil: "V našem byznysu máme tendenci zdůrazňovat, že žijeme v Ghettech a že žijeme na dně... Tohle je ale opravdové dno."


Globální zdraví: oblast, ve které skutečně lze něco změnit

Co kdybychom vám řekli, že během druhé poloviny 20. století pokrok v léčbě průjmových onemocnění zachránil tolik životů, kolik by za stejnou dobu zachránil světový mír?

Je úsměvné si představit účastnice soutěží krásy, jak stojí na pódiu a říkají, že jejich největší přání je skončit s průjmem, ale je to tak - počet smrtí, které ročně způsobí průjmová onemocnění, se snížil za posledních 40 let o 3 miliony, a to díky pokrokům jako je orální rehydratační terapie. Mezitím všechny války a s nimi spojené hladomory zabily ročně v průběhu druhé poloviny 20. století okolo 2 milionů lidí .

Celosvětový boj proti průjmovým onemocněním a dalším chorobám je jedním z největších lidských úspěchů, ale je to zároveň i pokračující bitva, kterou můžete pomoci vyhrát výběrem správné kariéry.


Velkou část tohoto úspěchu je nutné přičíst humanitární pomoci, jako třeba kampani za vymýcení neštovic.(7) Ačkoliv mnoho ekonomů tvrdí, že mezinárodní pomoc není efektivní, tak i ti nejskeptičtější se shodují na jedné výjimce - globální zdraví.

Například William Easterly, autor knihy Břímě bílého muže, píše:

Obraťme svou pozornost tam, kam patří: Dejme nejchudším lidem světa ty nejzákladnější věci - vakcíny, antibiotika, doplňky stravy, semena plodin odolná proti škůdcům a obohacená o mikronutrienty, hnojiva, dopravní infrastrukturu.... Není to o vzniku závislosti chudých na pomoci, je to o poskytnutí výživy, zdraví, vzdělání a dalších nezbytností, které zvyšují přínos jejich vlastní snahy žít lepší život.”

Kam v rámci zdravotnictví soustředit svou pozornost? Ekonom světové banky nám poskytl tato data, která nás šokovala.

Nákladová efektivita intervencí ve zdravotnictví jak uvádí Disease Controls Priorities Project 2 (projekt zabývající se prioritami v oblasti kontroly nemocí). Pro bližší vysvětlení viz práce Tobyho Orda "The moral imperative towards cost-effectiveness in global health" .


Graf znázorňuje lékařské zákroky a léčby (jako poskytování léků na tuberkulózu nebo různé operace) ohodnocené podle toho, kolik zdraví je schopen vyvolat do nich dodatečně investovaný dolar, což velmi striktně měří náhodné kontrolní studie (randomised controlled trials). Zdraví je měřeno standardizovanou jednotkou QALY ("quality-adjusted life year", neboli rok života přizpůsobený jeho kvalitě), kterou používají ekonomové zabývající se zdravím.

Všechny tyto intervence jsou efektivní. V zásadě všechny jsou v zemích jako Spojené státy nebo Spojené království hrazeny systémem veřejného zdravotnictví. Lidé v chudých zemích tedy běžně umírají na nemoci, které by bylo velmi lehké vyléčit, pokud by se narodili někde jinde.

Ještě více překvapující je fakt, že ty nejefektivnější zákroky či léčby jsou několikanásobně lepší než průměrné, jak lze vidět na pravé straně grafu. Ty nejlepší zákroky, jako očkování, nejen že prokázaly, že mají významné benefity, ale jsou také extrémně levné. Jsou více než 10× nákladově efektivnější než průměrné a až 15 000× efektivnější než ty nejhorší. To znamená, že pokud se nějaká charita zaměřuje na nejefektivnější lékařské zákroky, dá se očekávat, že má 10× větší pozitivní vliv než průměrná, náhodně vybraná charita.

Tato studie není perfektní - v analýzách byly objeveny chyby, které ovlivňovaly výsledky nejefektivnějších zákroků (což lze očekávat vzhledem k regresi k průměru) - ale hlavní myšlenka zůstává: nejlepší intervence ve zdravotnictví jsou několikanásobně efektivnější než průměrně dobré.

Jak velký vliv byste mohli v zaměstnání mít, kdybyste soustředili svou pozornost ke globálnímu zdraví?

Protože nejchudší lidé světa jsou více než 20× chudší než chudí lidé v bohatých zemích, jak jsme viděli v prvním grafu, pomoc jim má 20× větší efekt (zde čtěte proč tomu tak je). Dále, pokud se zaměříme na zdravotnictví, existují levné, efektivní léčby, na jejichž účinnosti a efektivitě se všichni shodují. Použijeme výzkum v druhém grafu a vybereme ty nejlepší z nich, což zajišťuje opět třeba 5× větší vliv. Celkem to tedy dělá asi 100× větší pozitivní vliv.

Je toto ověřené? Po letech výzkumu analytici v organizaci GiveWell odhadli, že 7500 dolarů utracených na 1500 sítí proti malárii prostřednictvím organizace Against Malaria Foundation v průměru předejde smrti jednoho člověka.

Na rozdíl od toho ve Spojených státech stojí zachránit život člověka skrze zdravotnictví více než 1 milion dolarů. Když tedy porovnáme zdravotnictví v USA a světové zdravotnictví, výdaje na světové jsou 130× efektivnější.

Je těžké představit si tak velké rozdíly, ale v podstatě to znamená, že jeden rok úsilí věnovaného těm nejefektivnějším léčbám v rámci světového zdravotnictví by mělo stejný efekt jako 130 let práce na řešení problémů typických pro bohaté země. Za takové období by se dali stihnout celé tři celoživotní kariéry.

Uvedené objevy nás přiměly začít dávat alespoň 10 % našeho příjmu na efektivní charity zaměřené na světové zdravotnictví. Je jedno, v jaké práci nakonec skončíme - už díky těmto penězům můžeme mít výrazný pozitivní vliv. Ve skutečnosti, pokud je předpoklad se stonásobným vlivem správný, 10 % darovaných peněz by bylo ekvivalentní k darování 1000 % našeho příjmu charitám zaměřeným na chudobu v bohatých zemích.

Na detaily o tom, jak můžete přispět světovému zdravotnictví se podívejte zde.


Všechno co jsme zjistili o světovém zdravotnictví ale vyvolalo spoustu dalších otázek. Pokud dokážeme náš vliv zdesetinásobit až zestonásobit tím, že uděláme jenom trochu výzkumu efektivnosti charit, neexistují ještě další oblasti s větším potenciálním vlivem, o kterých zatím nevíme?

Zvážili jsme i další cesty, jak pomoci světové chudobě, například reformou světového obchodu, podporou migrace, výzkumem výnosnosti zemědělských plodin nebo biomedicínským výzkumem.

Do uvažování jsme zahrnuli i konec velkochovů, což nás vedlo ke spoluzaložení organizace Animal Charity Evaluators, která zkoumá, jak nejefektivněji zlepšit blahobyt zvířat. Myslíme si, že existence velkochovů je velmi urgentní problém, jak vysvětlujeme zde. Nakonec jsme se ale vydali trochu jiným směrem.

Proč pomoc budoucím generacím může být ještě efektivnější než boj o světové zdraví

Kterou z těchto dvou možností byste si vybrali?

1. Zachránit příští rok od utrpení jednoho člověka.
2. Zachránit za sto let od utrpení sto lidí.

Většina lidí si vybere druhou možnost. Je to velmi hrubý příklad, ale naznačuje, že lidem záleží na budoucích generacích.

Pokud by lidé nechtěli zanechat odkaz budoucím generacím, bylo by těžko pochopitelné, proč investujem tolik času, energie a financí do vědy, umění či ochrany přírody.

My bychom si určitě vybrali druhou možnost. A pokud vás budoucí generace zajímají, je několik silných argumentů, proč byste se měli soustředit na to jim pomoci. Poprvé jsme tyto argumenty slyšeli od vědců z Institutu pro budoucnost lidstva na Oxfordské univerzitě, se nimiž jsme začali spolupracovat v roce 2012.

Jaké jsou tedy jejich argumenty?

Zaprvé, budoucí generace nemohou volit, nemohou si kupovat věci a nemohou se postavit za své zájmy. To znamená, že náš systém je zanedbává. Stačí se podívat na to, jak se řeší třeba otázka změny klimatu.

Za druhé, jejich tíživá situace je velmi abstraktní. Mnohem častěji slyšíme o současných problémech, o světové chudobě nebo fungování velkochovů. Nemůžeme si tak lehce představit utrpení, které nastane v budoucnu. Příští generace se spoléhají na naší dobrotivost, a té může být nedostatek.

Za třetí, v budoucnu bude na planetě žít pravděpodobně mnohem víc lidí než dnes. Planeta Země zůstane obyvatelná ještě stovky milionů let. My se toho konce nejspíš nedožijeme, ale než přijde konec, bude planetu obývat ještě mnoho lidí, mnohem víc než je nás dnes. Za předpokladu, že každá generace trvá sto let, může na Zemi za období 100 milionů let prožít svůj život až jeden milion budoucích generací.

To je tak velký počet lidí, že každý problém, který potenciálně dopadne na budoucí generace, má mnohem větší rozsah než jakýkoliv problém, který ovlivňuje přítomnost - může ovlivnit milionkrát více lidí a s nimi i všechno budoucí umění, vědu a kulturu.

Problémy budoucích generací jsou tedy potenciálně největší a nejvíc zanedbané. Jsou ale také řešitelné? Můžeme nějak příštím generacím pomoci?

Jak ochránit budoucí generace - nalezení nejvíce zanedbaného rizika

V létě roku 2013 se Barack Obama vyjádřil o klimatických změnách jako o "největší globální hrozbě naší doby". Není sám, kdo si to myslí. Když přemýšlíte o problémech budoucích generací, změna klimatu je první, co vám přijde na mysl.

Je pravda, že pravděpodobně nejlepší cesta jak pomoci příštím generacím je zajistit, aby vůbec existovaly. Pokud civilizace přežije, problémy jako chudoba nebo nemoci můžeme řešit později, ale klimatické změny pro nás představují existenční riziko.

Změnou klimatu se na druhou stranu zabývá už široká odborná i laická veřejnost a uznávají jí jako hlavní problém (s výjimkou Donalda Trumpa) a na řešení tohoto problému se utratí stovky miliard dolarů. Zde o problému změny klimatu píšeme víc. Pokud tedy chcete pomoci budoucím generacím, myslíme si, že větší dopad bude mít pravděpodobně řešení otázek, které jsou více zanedbávané.

Biologická bezpečnost: Hrozba pro příští generace

V roce 2006 se britskému deníku The Guardian podařilo objednat poštou části DNA pravých neštovic. Kdyby tyto části byly poskládány do vlákna a přenesené na 10 lidí, specialisté na veřejné zdraví odhadují, že by nákaza zabila 10 milionů.

Zdroj: The Guardian

V budoucnu si umíme představit ještě nebezpečnější nemoci než jsou neštovice, ať už vzniklé samovolně nebo vyvinuté bioinženýrstvím.

Šance, že potenciální pandemie zabije více než 100 milionů lidí během příštích 100 let se zdají podobné jako šance, že vypukne jaderná válka, nebo že klimatické změny budou probíhat podle nejhoršího scénáře. Hrozba pro dnešní i budoucí generace je tedy podobná.

Riziko pandemie je ale mnohem více zanedbávané. Odhadujeme, že na boj se změnami klimatu je každoročně utraceno 300 miliard dolarů, v porovnání s 1 až 10 miliardami dolarů investovaných do biologické bezpečnosti - tedy do úsilí snížit riziko přirozené nebo člověkem vytvořené pandemie.

Cest jak zvýšit biologickou bezpečnost je přitom mnoho, například zvyšováním regulací pro laboratoře a vývojem levných diagnostických metod pro rychlé odhalení nových nemocí. Celkově si myslíme, že biologická bezpečnost je pravděpodobně mnohem urgentnější než změna klimatu.

Více o problému biobezpečnosti se můžete dočíst v podrobném profilu tohoto problému od 80,000 Hours.

Podobné argumenty platí i pro jadernou bezpečnost, ačkoliv ta je o něco méně zanedbávaná a pro obyčejného člověka je těžší k ní přispět. Existují ale oblasti, které jsou možná ještě důležitější a ještě více zanedbávané.

Umělá inteligence a problém řízení

Okolo roku 1800 prošla lidská civilizace jednou z největších změn v historii: průmyslovou revolucí.


Co by mohla být příští průmyslová revoluce, ve smyslu nějaké další ústřední události, která ovlivní všechny budoucí generace? Pokud bychom dokázali tuto událost identifikovat, byla by to pravděpodobně nejdůležitější oblast, na kterou se zaměřit.

Jedna z možností je bioinženýrství - schopnost od základů přebudovat lidskou bytost. Tomuto tématu se věnuje Yuval Noah Harari v knize Sapiens.

Myslíme si ale, že existuje mnohem rozsáhlejší a zanedbávanější oblast - umělá inteligence.

Miliardy dolarů jsou vynaloženy na zlepšování umělé inteligence, ale v podstatě žádné úsilí není vloženo do ujištění, že rozšiřování kapacit umělé inteligence je implementováno bezpečně a pro dobro lidstva. To je důležité ve vztahu k tomu, čemu říkáme "problém řízení superinteligence" (anglicky "control problem").

Pokud chcete do tohoto komplexního tématu více proniknout, doporučujeme tento článek od bloggera Wait but Why, nebo následující video:

Pokud máte ještě víc času, přečtěte si knihu profesora Nicka Bostroma, Superintelligence. Pokud ne, zde je rychlý úvod.

V 80. letech byly šachy používány jako příklad něčeho, co by stroj nikdy nesvedl. V roce 1997 byl ale světový šampion v šachu Garry Kasparov poražen počítačovým programem Deep Blue. Od té doby jsou počítače v šachách mnohem lepší než lidé.

V roce 2004 použili dva specialisté na umělou inteligenci řízení kamionu jako příklad práce, kterou by bylo velmi těžké zautomatizovat. Dnes jsou přitom samořídící auta už skutečností.

V roce 2014 profesor Nick Bostrom předpověděl, že zabere 10 let, než bude počítač schopný porazit nejlepšího hráče starověké čínské hry Go. To se ale stalo už o dva roky později - v březnu 2016 systém AlphaGo firmy DeepMind, která je částí Google, předběhl ve schopnostech lidské hráče.

Tyto a další pokroky v umělé inteligenci jsou možné díky technice, která se nazývá "strojové učení". V minulosti bylo nutné zadávat počítačům velmi detailní instrukce pro každý úkon. Dnes už existují programy, se samy učí jak dosáhnout požadovaného cíle. Ten samý algoritmus firmy DeepMind, který umí hru Space Invaders, se naučil hrát dalších 50 jednoduchých arkádových her. Strojové učení existuje už desítky let, ale zlepšování algoritmů (zejména pomocí takzvaného "deep learningu", neboli hlubokého učení), rychlejší procesory, vetší množství dostupných dat a obrovské investice společností jako Google vedly k úžasným pokrokům, a to mnohem rychleji, než se očekávalo.

Umělá inteligence od Google DeepMind hraje Space Invaders na stejné úrovni jako člověk.

Vzhledem k těmto faktům si mnoho expertů myslí, že stroje s inteligencí na úrovni člověka by mohly vzniknout už za našich životů. Toto jsou výsledky dotazníku zaslaného 100 nejcitovanějším odborníkům na umělou inteligenci:

Z tabulky je patrné, že podle odborníků je šance 50%, že vynalezeneme stroje s lidskou inteligencí do roku 2050, což je ode dneška za pouhých 33 let. Pochopitelně to je velmi nejistý odhad, ale tato nejistota může klidně také znamenat, že se to stane dokonce i dříve než později. Mnohem více o tom, kdy by stroje mohli začít myslet jako lidé, se dočtete zde.

Proč je to důležité? Gorily jsou rychlejší než my, silnější než my a jejich kousnutí je mnohem silnější než naše. V přírodě jich je ale pouze 100 000, v porovnání s lidmi, kterých je 7 miliard a osud goril je tak závislý na nás, lidech. Hlavním důvodem tohoto rozdílu je inteligence.

Právě teď jsou počítače chytřejší než my pouze v omezených oblastech (například v hraní šachů) a už tak jsou schopné přetvářet ekonomiku. Klíčový okamžik nastane až počítače budou chytřejší než my ve většině oblastí, jako jsme my chytřejší než gorily.

Tato změna může být buď velmi pozitivní, nebo velmi negativní. Na jednu stranu, stejně tak jako průmyslová revoluce automatizovala manuální práci, by revoluce v umělé inteligenci mohla automatizovat intelektuálně náročnou práci a odstartovat tak bezprecedentní ekonomický růst.

Nelze ale garantovat, že stroje, které jsou chytřejší než my, zůstanou pod naší kontrolou - byly by strategičtější než my, přesvědčivější a lepší v řešení problémů. Co by se stalo s lidstvem po takovéto změně by už bylo čistě na umělé inteligenci. Je tedy potřeba zajistit, aby systém umělé inteligence sdílel naše cíle a na to, aby tato revoluce proběhla správně, máme pouhý jeden pokus.

To ale není jednoduché. Nikdo neví jak naprogramovat do počítače morální chování. V rámci počítačových věd se tomuto problému říká "problém řízení".

Řešení tohoto problému by mohlo být jednou z nejdůležitějších vědních otázek v historii, dnes je ale zároveň tou nejvíce ignorovanou.

Počet vědců, kteří pracují přímo na problému kontroly je menší než 100 (údaj z roku 2017), což z něj dělá 100krát zanedbanější problém než je biologická bezpečnost.

Na druhou stranu i tak málo vědců má za sebou hodně práce. Za posledních pět let tento obor získal akademickou a průmyslovou podporu například předního autora knih o umělé inteligenci, Stuarta Russella, a Stephena Hawkinga, a také největších investory, třeba průkopníka technologií, podnikatele a miliardáře Elona Muska. Pokud sami nejste schopni posunovat technický výzkum, můžete přispět v zaměstnáních jako manažer či asistent výzkumu, nebo na tento výzkum darovat peníze.

Řešení problému kontroly bude vyžadovat také obrovské vládní investice. Politika a legislativa umělé inteligence se rychle stává důležitou oblastí, ale tvůrci politiky se soustředí na krátkodobé záležitosti, jako jak regulovat samořídící auta, spíš než na klíčové dlouhodobé úkoly (jako budoucnost civilizace).

Jak přispět zjistíte zde.

Ze všech oblastí, o kterých jsme dosud mluvili, patří řešení problému řízení a zvládnutí pokroku v umělé inteligenci k těm nejdůležitějším, ale také k těm nejvíce zanedbávaným. Navzdory tomu, že jsou těžko řešitelné, si stejně myslíme, že jsou pravděpodobně jedním z problémů, který bude mít příštích sto let největší dopad.

Pro nás byly tyto závěry překvapení, ale zároveň nás ke změně názoru zavedly přesvědčivé argumenty. Dnes tedy více času trávíme výzkumem strojového učení než sítěmi proti maláriím.

Jak se vypořádat s nejistotou a posunutí úhlu pohledu o úroveň výš

Náš pohled se za posledních osm let hodně změnil a velmi lehce se může změnit znovu. Mohli bychom zasvětit svou práci umělé inteligenci nebo biologické bezpečnosti, ale taky by se mohlo stát, že v nadcházejících letech objevíme ještě důležitější oblast. Existují problémy, které budou v budoucnu důležité jednoznačně, navzdory veškeré nynější nejistotě?

Nakonec jsme se rozhodli věnovat volbě kariéry, což je důvod, proč píšeme tento článek. V následujících odstavcích vysvětlíme proč a navrhneme problémy, které jsou tím atraktivnější, čím víc si nejste jistí tím, jaký problém je nejurgentnější. Myslíme si, že jsou potenciálně srovnatelné s umělou inteligencí a biologickou bezpečností a záleží potom pouze na vašem osobním postoji, na který se zaměříte.

Výzkum globálních priorit

Pokud si nejste jistí, jaký problém je nejpalčivější, zde je odpověď: "Je potřeba další výzkum." Každý rok utratí vlády více než 500 miliard dolarů na to, aby byl svět lepším místem, ale pouze malá část těchto peněz jde do výzkumu toho, jak je utratit co nejefektivněji - tomu říkáme "výzkum globálních priorit". Jak už jsme viděli, některé přístupy jsou mnohem efektivnější než ostatní. Tento výzkum je tedy velmi cenný. Kariéra v této oblasti by mohla zahrnovat práci v organizacích, které se tomuto tématu věnují, jako americký Open Philantrophy Project, nebo Future of Humanity Institute na Oxfordské univerzitě, v ekonomických akademiích, think-tancích a podobně. Přečtěte si více o tom, jak lze přispět, zde.

Širší intervence: zlepšeme politiku

Druhou strategií je pracovat na problémech, které nám pomohou vyřešit spoustu dalších problémů. Tomu říkáme "širší intervence" (anglicky "broad interventions").

Například více osvícená vláda může pomoci řešit spoustu dalších problémů, kterým bude potřeba v budoucnu čelit. Konkrétně vláda Spojených států bude hrát klíčovou roli v globální politice změny klimatu, umělé inteligence, biologické bezpečností a dalších výzev, které zatím ani neznáme. Vláda Spojených států je tedy velmi důležitá (přestože možná není jako problém zanedbávaná a na druhou stranu ani lehce ovlivnitelná).

Takové uvažování uzavírá kruh našich myšlenek. Výše jsme argumentovali, že problémy bohatých států, jako vzdělávání v chudých čtvrtích, nejsou tak urgentní jako pomoc světové chudobě. Nyní ale vidíme, že z úhlu pohledu budoucích generací mohou být některé problémy bohatých států kvůli svým dlouhodobým efektům stejně tak důležité.

Vzdělanější populace například může vést k lepšímu vládnutí; nebo i politické akce v místní komunitě mohou ovlivnit proces rozhodování v centru země. Zanalyzovali jsme tu nejjednodušší politickou akci - volby - a zjistili jsme, že mohou být velmi užitečné.

Na druhou stranu, vzdělávání a vládnutí ve Spojených státech je už teď věnována obrovská pozornost, díky tomu už je těžké je vylepšit. Přečtěte si více o projektu proti věnování úsilí do vzdělávání v USA.

Upřednostňujeme více ignorované problémy s jasnějším efektem na budoucí generace. Nový výzkum Phillipa Tetlocka například ukazuje, že některé týmy a metody jsou mnohem úspěšnější při předpovídání geopolitických událostí než jiné. Pokud by zákonodárci ve společnosti měli k dispozici mnohem přesnější předpovědi, mohli by se lépe vyrovnávat s budoucími krizemi, ať už by byly jakékoliv.

Kategorie "širších intervencí" je však oblastí, kde jsme si nejméně jistí, takže bychom rádi viděli další výzkumy.

Zlepšování vlastního potenciálu a podpora efektivního altruismu

Pokud si nejste jisti, jaké problémy budou v budoucnu nejpalčivější, třetí strategií je jednoduše peníze šetřit nebo investovat do vašeho profesního kapitálu, abyste byli v lepší pozici konat dobro až budete mít k dispozici více informací.

Spíše než investovat do sebe nám ale připadá ještě lepší investovat do komunity lidí, kteří se konáním dobra přímo zabývají.

Naše sesterská charita Giving What We Can (anglicky "dáváme co můžeme") se snaží vytvářet komunitu lidí, kteří věnují 10% ze svého přijmu té charitě, kterou zrovna považují za nákladově nejefektivnější. Každý investovaný dolar do Giving What We Can už vedl k věnování 6 dolarů do charit, které nejvíce doporučují a celkově již byla přislíbena téměř miliarda dolarů.

Vytvářením komunity byla charita schopna vybrat víc peněz, než by jejich zakladatelé mohli darovat individuálně - dokázali svůj vliv znásobit. Navíc platí, že členové darují peníze těm charitám, které jsou zrovna nejefektivnější. Pokud se situace změní, potom (alespoň do jisté míry) se změní i směr dotací. Díky této pružnosti může být efekt mnohokrát vyšší.

Giving What We Can je pouze jeden příklad, existují i další projekty v rámci komunity efektivního altruismu, které si kladou za cíl identifikovat nejlepší způsoby, jak pomoci ostatním lidem.

Jeden takový příklad je organizace 80,000 Hours, od níž pochází tento text.

Radit lidem, jakou zvolit kariéru, nezní úplně jako ten nejpalčivější problém. Mnoho nejtalentovanějších mladých lidí ale chce svůj život zasvětit konání dobra a neví jak. Tím pádem mají každý rok tisíce z nich mnohem menší vliv, než by mohli mít.

Mohli bychom se sami věnovat tématům jako je umělá inteligence. Místo toho jsme ale poskytováním rad schopni pomoci tisícům dalších lidí najít kariéry s co největším dopadem, a tak můžeme náš vlastní dopad znásobit tisíckrát.

Pokud navíc objevíme možnost kariéry, která je v tomto ohledu lepší než ty, které jsme dosud znali, můžeme je začít propagovat. Stejně jako Giving What We Can nám tato flexibilita umožňuje větší efekt v dlouhodobém horizontu.

Pro nepřímé strategie, které jsme popsali - výzkum globálních priorit, širší intervence a podpora efektivního altruismu - je v angličtině termín "going meta". To znamená, že se strategie věnují problému z pohledu, který je o úroveň výš nad konkrétními problémy, které se zdají nejpalčivější.

Nevýhoda této strategie je, že je těžší poznat, zda je úsilí člověka efektivní. Výhoda je, že tyto meta-oblasti jsou často více ignorované, protože lidé radši volí konkrétní příležitosti pomoci před těmi abstraktnějšími a mohou vám pomoci mít reálný efekt i přes to, že si nejste jistí, jaký problém je nejpalčivější.

Zjistěte více o podpoře efektivního altruismu.

Jak zjistit, na které problémy byste se měli zaměřit vy

Zde je seznam téměř všech problémů, o kterých jsme v tomto článku mluvili.

Problémy jsme ohodnotili podle jejich velikosti, zanedbatelnosti a řešitelnosti, aby naše argumenty byly jasnější. Proč jsme zvolili toto hodnocení si můžete přečíst zde. Hodnocení ale berte s nadsázkou.

Hodnocení problémů hodně závisí na hodnotových soudech a zkušenostech jedinců, takže očekáváme, že s naším žebříčkem nemusí všichni souhlasit. Abychom vám pomohli zodpovědět klíčové otázky, vyvinuli jsme nástroj, který potom problémy seřadí na základě vašich odpovědí.

Nakonec záleží na tom, co vám nejvíc "sedne". Nemyslíme si, že každý musí řešit více problémů. Pokud vám vyhovuje určitá oblast, můžete mít až 10krát větší dopad než v takové, která by vás nemotivovala. Tento fakt může jednoduše změnit váš osobní žebříček.

Pamatujte, že existuje mnoho způsobů jak každý problém řešit, většinou je tedy možné vybrat si práci, která vás baví. Je ale jednoduché vytvořit si novou vášeň - ve skutečnosti jednodušší, než by většina lidí očekávala.

Navzdory všem nejistotám je vaše volba potenciálně to nejdůležitější rozhodnutí z hlediska vlivu, který můžete mít.

Pokud bychom světové problémy hodnotili z hlediska toho, jak jsou urgentní, intuitivně bychom čekali že budou vypadat asi takto:




Zkrátka tak, že některé problémy jsou palčivější než jiné, ale všechny jsou relativně dost palčivé.

Skutečnost ale vypadá spíše takto:

Některé problémy mají mnohem větší dopad než jiné, protože se mohou 10× až 100× lišit v tom, jak jsou velké, zanedbané a řešitelné, stejně tak jak moc vám osobně "sedí". Správné rozhodnutí o problému, který budete řešit pomocí výběru kariéry znamená, že můžete mít až 100× větší pozitivní vliv.

Ponaučení z tohoto článku může být následující: Pokud chcete ve světě konat dobro, opravdu se vyplatí strávit čas tím, že zjistíte, s jakými problémy se svět potýká a jak můžete přispět k jejich řešení. Zabere to sice čas a je třeba se toho hodně naučit, ale jen těžko si lze představit něco zajímavějšího nebo důležitějšího.


Aplikace na vlastní kariéru

Za použití výše uvedených zdrojů napište tři globální problémy, o kterých si myslíte, že jsou pro vás nejdůležitější. Váš osobní seznam bude záviset na vašich hodnotách, zkušenostech a na tom jak vám jsou dané problémy blízké.

Pro každý problém sepište seznam kariérních možností, které by řešení problému přispěly. Nápady můžete čerpat zde, stejně tak rozšiřující četbu pro každou oblast. Mějte také na paměti, že každé oblasti můžete přispět dotacemi a propagací, i když by to nebyla náplň vaší každodenní práce.

Tento seznam je pouze startovací bod. Další krok je nalezení konkrétních kariérních možností, které vám umožní konat dobro, v rámci vašeho oboru, čemuž se věnuje další článek, a dále najít to co je vám nejbližší, což popisujeme zde.

blog comments powered by Disqus