Jak měřit nákladovou efektivitu a prostor pro další investice?

V tomto článku vysvětlujeme metodikou organizace GiveWell, kterou se inspirujeme ve vlastních aktivitách, a popisujeme, jak se měří nákladová efektivita a prostor pro další investice. Z anglického originálu přeložil Petr Svatoň.

April 27, 2017

Měření nákladové efektivity

Snažíme se najít charity, které jsou “nákladově efektivní” v tom smyslu, že dokáží zachránit nebo zlepšit co nejvíce životů s co nejmenším množstvím peněz.

Víme, že snahy odhadovat nákladovou efektivitu nejsou úplně přesné a mají některé nedostatky. Proto se snažíme nehodnotit charity pouze na základě tohoto kritéria. Ovšem jelikož různé přístupy k tomu, jak lidem pomoci, mají často extrémně rozdílné náklady, z pozice nezávislého a externího evaluátora v první fázi projektu vypracováváme odhady nákladové efektivity zejména pro významné charity fungující na modelech, které se prokázaly být efektivní v zahraničí, nebo na charity, o kterých naši evaluátoři usuzují, že by mohly být velmi efektivní.

Při zhodnocování nákladové efektivity máme vždy na paměti následující:

  • Charity často uvádějí o vlastní nákladové efektivitě přehnaně optimistické a zavádějící údaje.

  • Naše odhady nákladové efektivity musí zahrnovat všechny vyčíslitelné náklady (včetně administrativních nákladů) a celkově se dívat na cenu zaplacenou za každý život nebo za roky zlepšeného života, tedy na odvrácená úmrtí a například na dobu, kterou příjemci pomoci prožijí s vyšší životní úrovní. Je pravda, že ani tyto odhady neobsahují všechny myslitelné náklady a potenciální dopady daného programu, ale tento přístup k evaluaci považujeme za nejefektivnější.

  • Charitativní programy často mají velké množství různých dopadů. Mohou životy zároveň zachraňovat a zlepšovat a v důsledku ještě například pomáhat místní ekonomice. Snažíme se kvantifikovat co nejvíce z těchto dopadů a vždy měřit jejich relativní cenu, tedy jaké změny se dosáhne investováním každé další koruny.

  • Námi sestavované odhady nákladové efektivity vycházejí z různých zdrojů, ze kterých ale bohužel často získáme jen málo dat, na kterých můžeme naše odhady založit. Dále jsme tedy nuceni vycházet z informovaných odhadů a v podstatě subjektivních posouzení například toho, jak moc je pravděpodobné, že program dané charity bude mít stejný efekt jako podobná intervence měřená oddělenou studií.

  • Podobně je například subjektivní, jak porovnáváme hodnotu zachráněného života s hodnotou životů prožitých v lepších podmínkách a tak dále. Pokud naši evaluátoři dojdou ve svých odhadech k rozdílným výsledkům, prezentujeme či publikujeme jak individuální odhady, tak jejich medián, tedy prostřední hodnotu.

  • Vzhledem k těmto limitům posuzování nákladové efektivity dáváme těmto odhadům omezenou váhu v doporučování charit. Obecně také vycházíme z výsledků minulé činnosti dané organizace a důkazů o tom, zda a jak moc jsou jí prováděné programy úspěšné. Těmto datům dáváme přednost zejména v situacích, kdy rozdíly mezi odhadovanou nákladovou efektivitou dvou charit nejsou velké.

  • Inspirujeme se metodikou organizace GiveWell a kromě vlastních dat používáme analýzy ze zahraničí, jako například každoročně vydávaných zprávách "Global Burden of Disease report," které používají jako klíčový ukazatel takzvané „postižení přiměřené roky života“.

Co je to “prostor pro další investice”

Pokud má nějaká charita skvělý a výjimečně prospěšný program, je to samo o sobě dostatečný důvod jí darovat další peníze? Jak asi tušíte z formulace oné otázky, my tvrdíme, že ne.

Existuje totiž ještě další otázka: Jaký budou mít další dary vliv na aktivity charity? Není totiž automaticky jasné, že výsledky jakékoliv organizace jsou přímo úměrné velikosti jejímu rozpočtu a že tedy další peníze budou využity stejně efektivně jako stávající zdroje. To má několik důvodů.

  • Úspěšný program nemusí být založen jen na penězích, ale i na jiných faktorech, například schopných humanitárních pracovnících, politické podpoře a na spolupráci s úřady nebo na existenci vhodné cílové skupiny lidí. Ne vždy je možné si za více peněz koupit více těchto zdrojů (například lidí nutně potřebujících pomoc).

  • Charity ne vždy chtějí peníze investovat do toho programu, na který by dárce rád přispěl. Mohou například při své propagaci zdůrazňovat jeden obzvláště úspěšný program, i když další peníze ve skutečnosti potřebují spíše na zahájení jiného programu nebo si chtějí vytvořit rezervy. Potkali jsme již mnohé představitele charit, kteří toto otevřeně uznávají. Skoro nikdy ale nepotkáte pracovníka charity, který vám řekne, že jeho organizace má již peněz dost a ať jí už proboha žádné další peníze neposíláte.

  • U mnoha charitativních projektů může existovat jakýsi „plný výkon“, na jehož rámec už není účelné aktivity rozšiřovat. Například pokud by nějaká organizace již se stávajícím rozpočtem dokázala naočkovat v dané zemi všechny děti, není ji potřeba posílat další peníze, i když s těmi stávajícími zdroji charita nakládá extrémně efektivně.

Problém prostoru na další investice tedy spočívá v tom, jaké dopady by měly další dary dané charitě. Toto není to stejné jako otázka jak byl váš dar oficiálně použit. Ani to, že je váš dar vykázán jako příspěvek na program, který chcete podpořit, nemusí znamenat, že byly vaše peníze efektivně použity.

GiveWell je jedním z průkopníků v této oblasti. I oni však tvrdí, že se jim podařilo najít jen velmi málo užitečných studií a analýz zabývajících se touto otázkou a mají pocit, že problém prostoru pro další investice je v debatě o efektivitě neziskových organizací velmi podceňován. Velcí dárci tento problém obvykle nemusí řešit, protože často darují tak vysoké částky, že si mohou vymínit, na co budou jejich peníze použity. Otázka prostoru pro další investice je tak relevantní hlavně pro individuální dárce, které ale bohužel obvykle dopad jejich darů nezajímá tolik, jak by měl.

Jak analyzujeme problém prostoru pro další investice

I v tomto ohledu se inspirujeme metodikou evaluací organizace GiveWell. V roce 2009 začal GiveWell používat “analýzů budoucího scénáře“, která spočívá v tom, že se charit ptají, jak by se jejich aktivity změnily, kdyby měly k dispozici různá množství peněz.  Tento přístup umožňuje si později ověřit, jestli se aktivity charity opravdu změnily, když se zdroje skutečně zvýšily nebo snížily, a podívat se na případný kontrast oproti původnímu odhadu před dotazováním. Díky tomuto přístupu získal GiveWell mnohem konkrétnější a mnohdy také velmi překvapivé obrázky toho, jaký je u charit prostor pro další dary.

Během práce s charitami se snažíme získat co největší množství informací o plánovaném použití dalších darovaných peněz a zahrnout tyto informace v našem hodnocení a doporučování. Také kontinuálně sledujeme, jak námi doporučené charity využívají nové příspěvky, a průběžně plánujeme aktualizovat údaje o tom, jak charity s penězi nakládají.  

Tento přístup vyžaduje spoustu času a energie jak od nás, tak od zaměstnanců sledované charity. Proto takto do hloubky zkoumáme budoucí plány jen u charit, které nám připadají jako velmi nadějné a u kterých uvažujeme, že je začneme doporučovat. Tato část analýzy tedy není součástí analýzy efektivity, kterou poskytujeme neziskovým organizacím na jejich žádost. Během této analýzy se jenom ptáme na potenciální dopady zvýšení darů na jejich aktivity, jak bylo popsáno výše.

Kde bereme inspiraci: Co je GiveWell?

GiveWell je ve Spojených státech založená nezisková organizace, jejímž cílem je nalézat nejlepších možností darování peněz na dobročinné účely a výsledky tohoto hledání publikovat, aby pomohli potenciálním dárcům s rozhodnutím komu mají své prostředky poslat.

Na rozdíl od běžného porovnávání charit čistě podle jejich financí a posuzování jejich administrativních a marketingových nákladů provádí GiveWell detailní výzkum efektivity daných organizací, snaží se tedy zjistit, kolik „dobra“ (například zachráněných životů, vyléčených nemocí atd.) dokáže daná organizace zajistit na každý přispěný dolar. Namísto snahy hodnotit co nejvíce charit se GiveWell soustředí jen na ty, které podle svých kritérií považuje za výjimečně prospěšné, a mezi nimi se pokouší najít a uživatelům doporučit ty úplně nejlepší, které zveřejňuje ve svém seznamu nejefektivnějších charit.  

GiveWell původně založila malá skupinka dárců, kteří všichni pracovali na plný úvazek ve finančním sektoru a kteří měli zájem zjistit, jak se svými penězi dosáhnout co největších změn k lepšímu. Proto začali provádět výzkumy, které jim připadali fascinující a velmi prospěšné, ale časově náročné a neslučitelné s dalším zaměstnáním. Proto tito lidé odešli ze svých dobře placených pozic a začali shánět peníze na založení organizace, která by v jejich výzkumu pokračovala, a v roce 2007 založili GiveWell.

Pokud vás příběh organizace zajímá, můžete si o něm více přečíst tady.

Čeho se GiveWell snaží dosáhnout?

Individuální dárci na dobročinné účely dohromady ročně přispívají asi šedesátkrát více než nadace manželů Gatesových a skoro šestkrát více než všechny nadace v součtu. GiveWell se snaží těmto jednotlivým dárcům stejně jako větším organizacím (například firmám) pomáhat s rozhodnutím o užití jejich prostředků, aby se dosáhlo co největšího snížení utrpení.

Cílem organizace je proto nasměrovat maximum z tohoto obrovského množství zdrojů určených na dobročinné účely k těm nejvíce efektivním organizacím, které GiveWell během svého působení identifikovat a zahájit otevřenou, celosvětovou debatu o tom, jak nejlépe pomáhat druhým lidem. Zakladatelé a zaměstnanci organizace doufají, že v budoucnu budou nejvíce darů dostávat právě ty charity, které s nimi dokážou zlepšit život nejvíce lidem.

GiveWell publikuje zkrácený seznam charit a neziskových organizací, a doporučuje čtenářům přispívat na jejich činnost. Tyto organizace představují nejlepší možnosti dobročinnosti, které GiveWell vybral na základě svých kritérií. Seznam je průběžně aktualizován každého půl roku.

Na co se GiveWell soustředí?

Organizace důkladně kriticky hodnotí data s cílem zjistit, co funguje a co ne. (Více.)

Když organizace najde potenciálně špičkovou charitu, velmi do hloubky zhodnotí její fungování. Snaží se zjistit, jaké má charita aktivity, výsledky, rozpočet, personál, plány do budoucna a jaké jsou její silné a slabé stránky.

Dále se GiveWell snaží zjistit, čeho by se dalo dosáhnout zvýšením příspěvků pro danou charitu, což není vždy to stejné jako výsledky používání prostředků darovaných v minulosti. Organizaci zajímá, jaké aktivity by přispění dalších peněz vybrané charitě umožnilo vyvíjet a co se od této další činnosti dá čekat. (Více.)

GiveWell se snaží kvantifikovat, co se jen dá, ale zároveň si uvědomuje, že ne všechno se dá spočítat. Obecně se organizace snaží spočítat ukazatele jako „cena dalšího zachráněného života“ nebo „cena odvrácení roku života stráveného s postižením“ a podobné indikátory efektivity charit. Toto organizaci umožňuje najít velké rozdíly v efektivitě využívání zdrojů, ale není to jediným podkladem pro hodnocení charit. (Více.)

GiveWell se snaží fungovat co nejvíce transparentně. Organizace se soustředí na nalezení nejlepších možností darování peněz, jejich co nejhlubšímu pochopení a sdílení výsledků s veřejností, aby co nejvíce lidí mohlo efektivně pomáhat.

GiveWell ale nepokrývá ve své činnosti celý svět, například české charity v něm nejsou hodnoceny. Organizace je zaměřená hlavně na amerického dárce. Český Spolek pro efektivní altruismus se v budoucnu bude snažit po vzoru GiveWellu vytvořit hodnocení českých charit.   

Jak GiveWell získává informace o charitách, které hodnotí?

V prvních letech svého fungování nabízel GiveWell charitám granty ze svých vlastních zdrojů a v rámci žádostí o tyto granty po charitách chtěl informace o jejich fungování. Dnes je již GiveWell poměrně známý a charity jsou si vědomé, že případné doporučení jim velmi pomůže získávat dárce, většinou proto GiveWell samy požádají, aby je ve svém hodnocení zahrnul. Jindy naopak GiveWell přímo kontaktuje charity, jejichž fungování jej zajímá. Organizace je ochotná posoudit každou charitu, které o to v souladu s pokyny požádá, a dále do hloubky prozkoumat ty, které vypadají slibně. Pokud vás fungování organizace zajímá, více si o procesu nalézání nejvíce efektivních charit můžete přečíst tady.



Přeložil Petr Svaťoň z anglických originálních článků organizace Givewell o nákladové efektivitě, prostoru pro další investice a o obecných aktivitách organizace.

Jste neziskovka a měření efektivity Vás zaujalo? V případě zájmu o odbornou pomoc s měřením dopadů nebo o osobní konzultaci s některým z našich evaluátorů nás neváhejte kontaktovat.


blog comments powered by Disqus